Plný text
26 Cdo 4737/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobce Ing. P. H., zastoupeného JUDr. Pavlem Reiserem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému Mgr. Š. J., o zaplacení 20.093 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Plzni-městě pod sp. zn. 17 C 472/2015, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. června 2016, č. j. Nc 556/2016-95, takto:
Řízení o odvolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. června 2016, č. j. Nc 556/2016-95, se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 27. 6. 2016, č. j. Nc 556/2016-95, rozhodl o námitce podjatosti vznesené žalovaným tak, že soudce Okresního soudu Plzeň-město JUDr. P. K. není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 17 C 472/2015.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný opravný prostředek, označený jako odvolání.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že řízení o podání žalovaného ze dne 5. 8. 2016, které lze podle jeho obsahu i výslovného označení považovat za odvolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 6. 2016, č. j. Nc 556/2016-95 (srov. § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen "o. s. ř."), musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno.
V dané věci rozhodl Krajský soud v Plzni jako nadřízený soud (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Rozhoduje-li krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoliv ze vztahů instančních, a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (jak bylo dovozeno již ve stanovisku pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněném pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pojem „nadřízený soud“ přitom nelze vykládat ani jako pojem „soud prvního stupně“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 31 Cdo 2420/98), rozhoduje-li tedy krajský soud v řízení o vyloučení soudce okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím soudu prvního stupně.
Funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání (ani dovolání) proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu nadřízeného občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§ 104 odst. 1, § 243b o. s. ř.).
Protože se tímto rozhodnutím řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popř. odvolacího soudu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. ledna 2017
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu