Plný text
26 Cdo 5180/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně M. D. J., P., zastoupené Mgr. Michalem Kojanem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem [adresa] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v [adresa] částky 821.489,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 83/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2015, č. j. 70 Co 31/2015-156, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 28. ledna 2015, č. j. 70 Co 31/2015-156, potvrdil usnesení ze dne 13. ledna 2015, č. j. 27 C 83/2012-146, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) zastavil (pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání) tam specifikované odvolací řízení a rozhodl o nákladech řízení účastnic; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic.
Dovolání žalobkyně proti citovanému usnesení odvolacího soudu (k němuž se žalovaná písemně vyjádřila) není přípustné podle § 237 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť v něm nastolenou otázku, zda řízení o nároku na náhradu za nucené omezení vlastnického práva způsobené regulací nájemného z bytů je – byť na základě analogické aplikace příslušné pozitivní úpravy – osvobozeno od soudních poplatků) odvolací soud vyřešil (záporně) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. července 2014, sp. zn. 26 Cdo 1269/2014, uveřejněné pod č. 106/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 6. ledna 2015, sp. zn. II. ÚS 3475/14), od níž není důvod se odchýlit.
Za této situace Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 10. února 2016
JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu