Plný text
26 Cdo 973/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], proti povinnému J. M., pro 40 049 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 36 Nc 15541/2009, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2013, č. j. 30 Co 100/2013-124, takto:
I. Řízení o dovolání proti části výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne
26. 3. 2013, č. j. 30 Co 100/2013-124, potvrzující usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I. se zastavuje.
II. Dovolání proti části výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2013, č. j. 30 Co 100/2013-124, potvrzující usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem IV. ohledně částky 28 549 Kč, nákladů oprávněné a nákladů exekuce, se odmítá.
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 18. 10. 2012, č. j. 36 Nc 15541/2009-95, v napadených výrocích I. a IV., kterými obvodní soud zamítl návrh povinného na ustanovení zástupce a dále ponechal v platnosti exekuci nařízenou pro částku 28 549 Kč, náklady oprávněné a náklady exekuce.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, jež vykazovalo nedostatek bránící pokračování dovolacího řízení (nebylo sepsáno advokátem), přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán. Protože již v dovolání požádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení, obvodní soud usnesením ze dne 19. 6. 2013, č. j. 36 Nc 15541/2009-128, o jeho žádosti rozhodl a zamítl ji s tím, že povinný jako vlastník nemovitostí v katastrálním území N. u T. nesplňuje podmínku nemajetnosti, na čemž nic nezmění ani stávající dluhy a právě realizovaný výkon trestu odnětí svobody. Zároveň jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil usnesením ze dne 17. 9. 2013, č. j. 30 Co 333/2013-135, jež nabylo právní moci 9. 10. 2013. Následně obvodní soud dovolatele usnesením ze dne 30. 10. 2013, č. j. 36 Nc 15541/2009
-136, vyzval, aby si ve lhůtě 10 dnů od doručení zvolil advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; současně jej poučil, že nebude-li zastoupen advokátem, soud dovolací řízení zastaví. Usnesení povinný osobně převzal 5. 11. 2013, avšak výzvě nevyhověl.
Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení ve vztahu k části výroku odvolacího soudu, potvrzující usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I., podle § 104 odst. 2 věty třetí a § 241b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), zastavil (k tomu srovnej též usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSCR 9/2015).
Dovolání proti části výroku odvolacího soudu, potvrzující usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem IV. ohledně částky 28 549 Kč, nákladů oprávněné a nákladů exekuce, není přípustné, neboť tímto výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (§ 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.). Nejvyšší soud tedy dovolání v tomto rozsahu odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.