Plný text
26 Nd 171/2026
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci navrhovatele T. K., zastoupeného Mgr. Nikolou Kadlecovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti odpůrkyni L. K., o rozvod manželství, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Návrh na zahájení řízení o rozvod manželství T. K., a L. K., projedná a rozhodne Okresní soud v Děčíně.
Odůvodnění:
1. Podáním ze dne 31. 3. 2026 adresovaným Nejvyššímu soudu se navrhovatel domáhá zahájení řízení o rozvod manželství a s odkazem na § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), určení, který soud návrh projedná a rozhodne jako soud místně příslušný.
2. V návrhu mimo jiné uvedl, že manželství bylo uzavřeno dne 10. 3. 2012 před Městským úřadem v Českém Krumlově, oba manželé jsou občany České republiky, a protože mají bydliště ve XY, chybí podmínky pro určení místní příslušnosti. Má za to, že místně příslušným by měl být určen Okresní soud v Děčíně, v jehož obvodu měla odpůrkyně poslední bydliště v České republice (v obci XY).
3. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
4. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
5. Návrh na určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu může podat přímo také účastník řízení, přičemž se tak může stát ještě před podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, případně přímo s žalobou (jiným návrhem).
6. V předmětné věci jde o návrh na zahájení řízení o rozvod manželství s mezinárodním prvkem, který je dán bydlištěm manželů – občanů České republiky – ve Spolkové republice Německo. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky je dána podle článku 3 písm. b) nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. 6. 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (nařízení Brusel II ter).
7. Podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „z. ř. s.“), je pro řízení o rozvod manželství (výlučně) příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
8. Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se o. s. ř.
9. Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
10. Z informačního systému základních registrů Nejvyšší soud zjistil, že oba manželé jsou občany České republiky, v České republice nemají ani neměli společné bydliště, bydliště zde ani nemá v současné době žádný z nich, oba manželé mají trvalý pobyt v České republice ukončen, a že poslední (trvalé) bydliště manželky navrhovatele (odpůrkyně) v České republice bylo na adrese XY, a poslední trvalé bydliště navrhovatele v České republice na adrese XY.
11. V posuzované věci je dána pravomoc soudů České republiky, avšak podmínky místní příslušnosti chybějí, neboť z podání navrhovatele a údajů v informačním systému základních registrů je zřejmé, že manželé nemají ani neměli společné bydliště v České republice a žádný z manželů nemá obecný soud v České republice. Podmínky pro určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jsou tudíž splněny.
12. S ohledem na kritéria stanovená v § 383 z. ř. s. je na místě (jeví se jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu), aby věc projednal a rozhodl soud, v jehož obvodu bylo poslední trvalé bydliště manželky navrhovatele v České republice.
13. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Děčíně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 5. 2026
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu