Usnesení

Spisová značka

26 Nd 370/2024

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2024-09-11ECLI:CZ:NS:2024:26.ND.370.2024.1
Další údaje
Předmět řízení: Odklad vykonatelnosti

Právní věta

⚠ Generováno AI

Odklad vykonatelnosti podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, předpokládá mimo jiné konkrétní prokázání, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovolateli hrozí závažná újma. U právnické osoby se závažnost újmy posuzuje zejména podle dopadu vymáhaného peněžitého plnění do jejích majetkových poměrů. Pouhé tvrzení, že je částka vysoká, bez uvedení konkrétních údajů o majetku, tento předpoklad nesplňuje.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

26 Nd 370/2024

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce S. V. XY, zastoupeného Mgr. Pavlem Prokopem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovaným 1) L. F., 2) B. J., oběma zastoupeným Mgr. Matejem Dvořákem, advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení částky 183 600 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 21 C 332/2018, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2024, č. j. 62 Co 137/2024-497, takto:

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2024, č. j. 62 Co 137/2024-497, se zamítá.

Odůvodnění:

1. Žalobce podal k Nejvyššímu soudu návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2024, č. j. 62 Co 137/2024-497. Uvedl, že výrokem III tohoto rozsudku mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů žalovanému 1) částku 207 020 Kč a žalované 2) částku 42 160 Kč, ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. Mateje Dvořáka. Rozsudek nabyl právní moci dne 15. 7. 2024 a dne 25. 7. 2024 jej právní zástupce žalovaných vyzval k úhradě přiznaných nákladů. Celková částka nákladů řízení 249 180 Kč je pro žalobce vzhledem k jeho právní povaze a rozpočtu velmi vysoká a její vydání z účtu by mohlo znamenat velké finanční zatížení všech vlastníků tvořících dotčené společenství vlastníků jednotek.

2. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

3. Podle ustálené soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod č. 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).

4. Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele).

5. Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povinnému (dovolateli), který je právnickou osobou, je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do „majetkových“ poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak „závažně“ se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem "neprodleným" výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v "majetkových" poměrech povinného (dovolatele) [se zřetelem k rozsahu majetku povinného (dovolatele) a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí].

6. Dovolatel v návrhu sice tvrdí, že celková částka nákladů řízení je pro něj velmi vysoká, neuvádí ale žádné konkrétní údaje o svých majetkových poměrech, z nichž by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy pro případ výkonu rozhodnutí.

7. Nejvyšší soud proto v poměrech projednávané věci uzavřel, že není splněn předpoklad uvedený v bodu 3) shora citovaného usnesení, a návrh na odklad vykonatelnosti zamítl, aniž se zabýval splněním ostatních předpokladů.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 9. 2024

Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací