Usnesení ze dne 4. 2. 2015
Plný text
26 Nd 403/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně Alvico s. r. o., se sídlem v [adresa] IČO [IČO], proti žalovanému A. H., podnikateli se sídlem [adresa] zastoupenému JUDr. Pavlem Ryšem, advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení částky 548.413,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno – venkov pod sp. zn. 5 C 820/99, o návrhu na přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Brno – venkov pod sp. zn. 5 C 820/99 se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 10.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10, s tím, že žádá o delegaci z důvodu vhodnosti, neboť v průběhu velmi dlouho trvajícího řízení se zhoršil zdravotní stav jejího jednatele (bydlícího v P.), jenž mu neumožňuje dojíždět na jednání do B.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /srovnej čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb./, dále jen „o. s. ř.”)., věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Nejvyšší soud po zvážení rozhodných skutečností dospěl závěru, že důvod vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. není dán.
Žalovaný s delegací věci jinému soudu nesouhlasí, z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně již ve věci jednal, prováděl dokazování a také rozhodl, jeho rozsudek však odvolací soud zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Řízení u jiného soudu, který není s věcí (na rozdíl od procesního soudu) obeznámen, by nebylo rychlejší a hospodárnější. K prolomení zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, nepostačuje jen to, že v průběhu řízení se zdravotní stav jednatele žalobce zhoršil (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2013, sp. zn. 22 Nd 111/2013).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. února 2015
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu
Usnesení ze dne 16. 4. 2015
Plný text
26 Nd 403/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobkyně Alvico s. r. o., se sídlem v [adresa] IČO [IČO], proti žalovanému A. H., podnikateli se sídlem [adresa] zastoupenému JUDr. Pavlem Ryšem, advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení částky 548.413,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno – venkov pod sp. zn. 5 C 820/99, o návrhu na přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Návrhu žalobkyně na opravu odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. února 2015, č. j. 26 Nd 403/2014-779, se nevyhovuje.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 4. 2. 2015, č. j. 26 Nd 403/2014-779, rozhodl, že věc vedená u Okresního soudu Brno – venkov pod sp. zn. 5 C 820/99 se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 10.
Podáním [které Nejvyšší soud posoudil podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) jako návrh na opravu odůvodnění předmětného usnesení podle ustanovení § 165 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř.] došlým Okresnímu soudu Brno - venkov dne 17. 3. 2015 žalobkyně žádala opravu odůvodnění „dle ust. § 164 o. s. ř.“ tak, aby věta „Žalovaný s delegací věci jinému soudu nesouhlasí“ byla vypuštěna.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu (doručené žalobkyni dne 12. 3. 2015) nabylo právní moci dne 13. 3. 2015, žalobkyně podala návrh na opravu odůvodnění dne 17. 3. 2015, a protože účastník může podat podle ustanovení § 165 odst. 1 o. s. ř. návrh na opravu odůvodnění jen do doby, než rozhodnutí nabude právní moci (srovnej např. Drápal L., Bureš J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2009, s. 1125), nemohl Nejvyšší soud již proto návrhu vyhovět.
Nad rámec uvedeného je možno dodat, že návrh žalobkyně by ostatně ani nebyl důvodný, neboť skutečnost, že žalovaný s delegací věci jinému soudu nesouhlasil, vyplývá z obsahu spisu (viz čl. 736 e).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. dubna 2015
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu