Plný text
27 Cdo 1098/2022-279
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci navrhovatelky M. D. narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Liborem Knotem, advokátem, se sídlem ve [adresa] za účasti 1) P. se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 118 00, 2) D. Ch., narozené XY, bytem XY, 3) L. Š., narozeného XY, bytem XY, 4) J. D., narozené XY, bytem XY, účastníci 2), 3) a 4) společně zastoupení Mgr. Liborem Knotem, advokátem, se sídlem ve [adresa] jednatelů společnosti P., o žalobě pro zmatečnost podané R. D., narozeným XY, bytem XY, zastoupeným Mgr. Jaroslavem Marténkem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 612 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 12. 2018, č. j. 7 Cmo 355/2018-119, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2018, č. j. 74 Cm 70/2018-54, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 70/2018, o dovolání R. D. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 2021, č. j. 11 Cmo 33/2020-246, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. R. D. je povinen zaplatit navrhovatelce a každému z účastníků 2), 3) a 4) na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.091,55 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejich zástupce. III. R. D. je povinen zaplatit účastnici 1) na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce. IV. Ve vztazích mezi navrhovatelkou a účastníky 1), 2), 3) a 4) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobou pro zmatečnost doručenou Městskému soudu v Praze 11. 4. 2019 se R. D., jako společník společnosti P. (dále též jen „společník“ a „společnost“), domáhá zrušení:
1) usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2018, č. j. 74 Cm 70/2018-54, kterým tento soud společnosti [s odkazem na § 198 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); dále jen „z. o. k.“] jmenoval jednatele (dále jen „rozhodnutí o jmenování jednatelů“), a
2) usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 12. 2018, č. j. 7 Cmo 355/2018-119, kterým tento soud odmítl odvolání společníka proti rozhodnutí o jmenování jednatelů s tím, že společník není účastníkem řízení o jmenování jednatelů podle § 198 odst. 3 z. o. k. (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí odvolání“).
[2] Společník se domáhá zrušení rozhodnutí o jmenování jednatelů a rozhodnutí o odmítnutí odvolání z důvodu uvedeného v § 229 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť má za to, že jako společník společnosti byl (měl být) účastníkem řízení o jmenování jednatelů, a tak mu byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
[3] Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 12. 2019, č. j. 74 Cm 70/2018-196, zamítl žalobu pro zmatečnost (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II. a III.).
[4] K odvolání společníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. 11. 2021, č. j. 11 Cmo 33/2020-246:
1) potvrdil výrok I. a III. usnesení soudu prvního stupně (první výrok),
2) změnil výrok II. usnesení soudu prvního stupně (druhý výrok) a
3) rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí a čtvrtý výrok).
[5] Proti „všem výrokům“ usnesení odvolacího soudu podal společník dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť dovolání nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
[6] Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. 11. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1875/2018 (uveřejněném pod číslem 94/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož společník bez dalšího (jen proto, že je společníkem) není účastníkem řízení o jmenování jednatele společnosti s ručením omezeným, neboť jeho práva a povinnosti nejsou v tomto řízení dotčeny.
[7] Uvádí-li tedy dovolatel, že „s ním soudy v předchozích řízeních o ustanovení jednatelů společnosti soudem měly jednat jako s účastníkem řízení, resp. že měly v řízení o ustanovení jednatelů soudem jednat se všemi společníky společnosti,“ není tato jeho námitka způsobilá založit přípustnost dovolání.
[8] Závěr odvolacího soudu o tom, že dovolatel nebyl účastníkem řízení o jmenování jednatelů – a proto mu postupem Městského soudu v Praze (který vydal rozhodnutí o jmenování jednatelů, aniž by dovolatele přibral do řízení jako účastníka) ani postupem Vrchního soudu v Praze (který vydal rozhodnutí o odmítnutí odvolání s odkazem na skutečnost, že dovolatel není účastníkem řízení o jmenování jednatelů podle § 198 odst. 3 z. o. k.), nemohla být odňata možnost jednat před soudem – je plně v souladu s ustálenou (výše citovanou) rozhodovací praxí dovolacího soudu, od které se Nejvyšší soud nemá důvod odchýlit.
[9] Odkaz dovolatele na rozhodovací praxi Ústavního soudu, podle níž jsou účastníky řízení o zrušení obchodní korporace též její společníci, není přiléhavý. Dovolatel zcela pomíjí, že ve věci napadené žalobou pro zmatečnost o takové řízení nešlo.
[10] V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti té části prvního výroku usnesení odvolacího soudu, kterou odvolací soud potvrdil výrok III. usnesení soudu prvního stupně, resp. v rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti druhému až čtvrtému výroku usnesení odvolacího soudu, je dovolání objektivně nepřípustné, neboť jimi odvolací soud rozhodoval o nákladech řízení [§ 238 odst. 1 písm. h) a § 243c odst. 1 o. s. ř.].
[11] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání R. D. bylo odmítnuto, a tak účastníkům řízení vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
[12] Náklady dovolacího řízení navrhovatelky a účastníků 2) až 4) sestávají u každého z nich samostatně z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 23. 3. 2022) podle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), jejíž výše podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. c), snížená v souladu s § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 %) činí 2.480 Kč (k určení tarifní hodnoty v řízení o žalobě pro zmatečnost podle tarifní hodnoty určené v řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5307/2017). Spolu s náhradou paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši jedné čtvrtiny z částky 300 Kč (tj. 75 Kč) [viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014, nebo ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1591/2018] a s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v celkové výši 536,55 Kč, tak dovolací soud přiznal navrhovatelce i každému z účastníků 2) až 4) k tíži dovolatele 3.091,55 Kč.
[13] Náklady dovolacího řízení společnosti [účastnice 1)] sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 18. 3. 2022) podle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, jejíž výše podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. c) činí 3.100 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v celkové výši 714 Kč, tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži dovolatele 4.114 Kč.
[14] Ve vztazích mezi navrhovatelkou a účastníky 1), 2), 3) a 4) účastníkům nevznikly žádné účelně vynaložené náklady dovolacího řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 27. 4. 2022
JUDr. Filip Cileček předseda senátu