Plný text
27 Cdo 1536/2024-188
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelůa) J. J., b) MUDr. R. B., bytem [adresa] c) Š. F., d) J. Š., e) K. K., bytem [adresa] f) V. S., bytem [adresa] a g) V. G., bytem [adresa] . Tomášem Sokolem, advokátem, se sídlem [adresa] a, PSČ 140 00, za účasti Dobrman klubu ČR z. s., se sídlem [adresa] PSČ 170 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného JUDr. Tomášem Matouškem, Ph.D., advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 101 00, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 166/2021, o dovolání Dobrman klubu ČR z. s. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2024, č. j. 2 Cmo 106/2023-159, ve znění usnesení ze dne 25. 1. 2024, č. j. 2 Cmo 106/2023-164, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 4. 2023, č. j. 72 Cm 166/2021-95, ve znění usnesení ze dne 6. 6. 2023, č. j. 72 Cm 166/2021-106, „určil“ neplatnost rozhodnutí členské schůze Dobrman klubu ČR z. s. (dále též jen „spolek“) ze dne 4. 9. 2021, kterým bylo rozhodnuto o odvolání (ve výroku blíže specifikovaných) členů předsednictva spolku, kontrolní a revizní komise, a o zvolení (ve výroku blíže specifikovaných) členů předsednictva spolku a kontrolní komise (dále též jen „rozhodnutí členské schůze“) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání spolku v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že se neplatnost rozhodnutí členské schůze nevyslovuje (první výrok), změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. [druhý výrok písm. a) až g)], a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí až devátý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal spolek dovolání.
[4] Podle § 238 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
[5] Právě o tento případ jde v posuzované věci, když dovolatel výslovně uvádí, že podává dovolání pouze „proti měnícímu výroku o nákladech řízení [druhý výrok písm. a) až g)] před soudem prvého stupně a výrokům o nákladech řízení před soudem odvolacím (třetí až devátý výrok)“ s tím, že první výrok usnesení odvolacího soudu „měnící usnesení prvostupňového soudu ve věci samé, kterým rozhodl, že se neplatnost rozhodnutí nevyslovuje, dovolatel svým dovoláním nenapadá“.
[6] Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné.
[7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 in fine o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2024
JUDr. Marek Doležal předseda senátu