Plný text
27 Cdo 2010/2020-1824
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelů 1) J. L., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Petrem Zimou, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 120 00, 2) S. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Tomášem Nachtigallem, advokátem, se sídlem v [adresa] 3) OSDA - ČR - TŽ, pobočný spolek, se sídlem [adresa] PSČ 702 00, identifikační číslo osoby [IČO], 4) OSDA - ČR - MASNA Studená, pobočný spolek, se sídlem [adresa] PSČ 702 00, identifikační číslo osoby [IČO], 6) P. S., narozeného XY, bytem XY, 7) P. K., narozeného XY, bytem XY, 8) R. G., narozeného XY, bytem XY, ad 6), 7) 8) zastoupených JUDr. Petrem Zimou, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 120 00, 9) Z. D., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Nachtigallem, advokátem, se sídlem v [adresa] 0) P. P., narozeného XY, bytem XY, 11) J. P., narozeného XY, bytem XY, 12) V. R., narozeného XY, bytem XY, 13) J. S., narozeného XY, bytem XY, 14) D. B., narozeného XY, bytem XY, 15) M. G., narozeného XY, bytem XY, 16) J. N., narozeného XY, bytem XY, 17) R. S., narozeného XY, bytem XY, 18) J. K., narozeného XY, bytem XY, 19) L. B., narozeného XY, bytem XY, 20) J. G., narozeného XY, bytem XY, 21) V. Š., narozeného XY, bytem XY, 22) D. P., narozeného XY, bytem XY, 23) P. B., narozeného XY, bytem XY, 24) J. B., narozeného XY, bytem XY, 25) P. M., narozeného XY, bytem XY, 26) I. E., narozené XY, bytem XY, 27) M. B., narozeného XY, bytem XY, 28) M. J., narozeného XY, bytem XY, 29) V. L., narozeného XY, bytem XY, 30) V. H., narozeného XY, bytem XY, 31) J. V., narozené XY, bytem XY, 32) P. O., narozeného XY, bytem XY, 33) J. W., narozeného XY, bytem XY, 34) H. R., narozené XY, bytem XY, 35) R. M., narozeného XY, bytem XY, 36) Z. B., narozeného XY, bytem XY, 37) J. H., narozeného XY, bytem XY, 38) V. V., narozeného XY, bytem XY, 39) P. L., narozeného XY, bytem XY, 40) T. V., narozeného XY, bytem XY, 41) P. S., narozeného XY, bytem XY, 42) V. W., narozeného XY, bytem XY, 43) F. J., narozeného XY, bytem XY, 44) M. Š., narozeného XY, bytem XY, 45) J. V., narozeného XY, bytem XY, 46) O. S., narozeného XY, bytem XY, 47) M. N., narozeného XY, bytem XY, 48) V. M., narozeného XY, bytem XY, 49) J. K., narozeného XY, bytem XY, 50) M. S., narozeného XY, bytem XY, 51) R. H., narozeného XY, bytem XY, 52) P. F., narozeného XY, bytem XY, 53) R. P., narozeného XY, bytem XY, 54) R. J., narozeného XY, bytem XY, 55) M. B., narozené XY, bytem XY, 56) A. M., narozeného XY, bytem XY, 57) J. H., narozeného XY, bytem XY, 58) L. N., narozeného XY, bytem XY, 59) M. K., narozeného XY, bytem XY, 60) B. V., bytem XY, 61) M. U., narozeného XY, bytem XY, ad 10) až 61) zastoupených JUDr. Petrem Zimou, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 120 00, 62) J. L., narozeného XY, bytem XY, 63) V. F., narozeného XY, bytem XY, 64) M. Ch., narozeného XY, bytem XY, 65) J. L., narozeného XY, bytem XY, 66) J. Č., narozeného XY, bytem XY, 67) I. T., narozené XY, bytem XY, 68) P. Č., narozeného XY, bytem XY, 69) S. H., narozeného XY, bytem XY, 70) Z. K., narozeného XY, bytem XY, 71) L. V., narozeného XY, bytem XY, 72) M. V., narozeného XY, bytem XY, 73) A. H., narozeného XY, bytem XY, 74) B. H., narozeného XY, bytem XY, ad 68) až 74) zastoupených Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v [adresa] 5) J. K., narozeného XY, bytem XY, 76) OSMA - ČR - OJ036, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Lukášem Slaninou, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 150 00, za účasti a) MORAVIA STEEL a. s., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], a b) TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], obou zastoupených Mgr. Filipem Smějou, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 120 00, o přezkoumání výše protiplnění, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 15 Cm 151/2013, o dovolání navrhovatelů A. H. a B. H. a o dovolání společností MORAVIA STEEL a. s. a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 9. 2019, č. j. 8 Cmo 127/2019-1601, takto:
I. Dovolání se odmítají. II. Navrhovatelé A. H. a B. H. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně každé ze společností MORAVIA STEEL a. s. a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.182,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupce. III. Společnosti MORAVIA STEEL a. s. a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně každému z navrhovatelů 1), 6), 7), 8), 10) až 61) na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.007,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupce. IV. Společnosti MORAVIA STEEL a. s. a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně navrhovatelce 2) a navrhovateli 9), a to každému z nich, na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.182,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupce. V. Ve vztahu mezi ostatními účastníky řízení nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 6. 2018, č. j. 15 Cm 151/2013-1303, určil, že výše přiměřeného protiplnění za každou jednu kmenovou akcii na jméno o jmenovité hodnotě 1.000 Kč emitovanou společností TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. (dále jen „společnost“), která přešla na jejího hlavního akcionáře MORAVIA STEEL a. s. (dále jen „hlavní akcionář“) na základě rozhodnutí mimořádné valné hromady společnosti konané dne 31. 7. 2013, činí 2.284 Kč (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. – XVI.).
[2] Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením, k odvolání navrhovatelů 3), 68) až 74) a 76), společnosti a hlavního akcionáře, změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že zamítl (pro opožděnost) návrh navrhovatele 75), a změnil je ve výroku XV. Jinak je ve zbývající části výroku I., v níž bylo rozhodnuto o návrzích navrhovatelů 1) až 74) a 76), a rovněž ve výrocích II. až XIV. a výroku XVI. potvrdil (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý až pátý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání navrhovatelé 72), 73) a 74), společnost a hlavní akcionář.
[4] Navrhovatel 72) vzal podáním ze dne 26. 2. 2020 dovolání v celém rozsahu zpět; Krajský soud v Ostravě proto usnesením ze dne 2. 4. 2020, č. j. 15 Cm 151/2013-1744, dovolací řízení vůči tomuto navrhovateli zastavil a rozhodl o nákladech dovolacího řízení.
[5] Zbývající dovolání Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřují proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a nejsou přípustná ani podle § 237 o. s. ř.
A. K dovolání navrhovatelů 73) a 74).
[6] Dovolatelé předestírají Nejvyššímu soudu celkem 11 otázek, při jejichž řešení se odvolací soud (podle jejich názoru) odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, popř. které dosud nebyly Nejvyšším soudem vyřešeny.
[7] Společným jmenovatelem všech předložených otázek je nesouhlas dovolatelů s tím, jak odvolací soud posoudil hodnotu podniku (závodu) společnosti, zda a jak přihlédl při stanovení přiměřeného protiplnění k dalším okolnostem a k jakému závěru ohledně výše přiměřeného vypořádání dospěl.
[8] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu přijaté při výkladu § 183k a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obch. zák.“), se (mimo jiné) podává, že:
1) Základem pro stanovení výše přiměřeného protiplnění za účastnický cenný papír společnosti je obvykle hodnota podniku společnosti; její určení je otázkou skutkovou, k jejímuž posouzení jsou nezbytné odborné znalosti (§ 127 o. s. ř.); součástí odborného posouzení znalce je přitom i zvolení metod ocenění s ohledem na poměry dotčené společnosti.
2) Určení hodnoty podniku společnosti (jež je otázkou skutkovou) nelze ztotožňovat s určením výše přiměřeného protiplnění (jež je otázkou právní). Jakkoliv při určení výše přiměřeného protiplnění soud zpravidla vychází z hodnoty podniku společnosti, musí současně zohlednit i další v úvahu přicházející skutečnosti.
3) Má-li být protiplnění přiměřené (§ 183k obch. zák.) hodnotě účastnických cenných papírů, které nuceně přecházejí na hlavního akcionáře, nepřichází zásadně v úvahu, aby se výše protiplnění snižovala oproti hodnotě akcií zjištěné na základě znaleckého posudku a vycházející z hodnoty podniku společnosti proto, že by vytěsňovaní vlastníci účastnických cenných papírů nemohli takové ceny dosáhnout na trhu z důvodu nízké likvidity účastnických cenných papírů či proto, že jejich účastnické cenné papíry představují pouze menšinový podíl na společnosti (tzv. diskont za likviditu či za minoritu).
4) Vychází-li soud při určení přiměřeného protiplnění podle § 183k obch. zák. z hodnoty podniku společnosti, určené výnosovou metodou, zpravidla nemůže být při stanovení hodnoty podniku (pro účely určení přiměřeného protiplnění) aplikována (při výpočtu nákladů vlastního kapitálu) ani přirážka za nižší likviditu (omezenou obchodovatelnost) akcií (nejsou-li v konkrétní věci naplněny důvody pro opačný závěr).
5) Při přezkoumávání přiměřenosti protiplnění postupem podle § 183k obch. zák. je nutné mít na paměti, že menšinoví akcionáři nemají prakticky žádnou možnost, jak hlavnímu akcionáři zabránit v realizaci jeho práva upraveného v § 183i obch. zák. Jsou-li zbavováni svého podílu ve společnosti s odůvodněním, že s ohledem na akcionářskou strukturu se jejich účast fakticky zúžila na pouhou investici, neboť jejich „vliv na chod společnosti je mizivý a možnost podílet se na zásadních rozhodnutích o směřování společnosti je iluzorní“ (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 56/05, bod 52 odůvodnění), tedy že nadále zůstává zachována pouze majetková složka jejich účasti ve společnosti, již lze nahradit (nuceně vyměnit za peníze), musí být garantováno, že poskytované protiplnění v penězích bude odpovídat hodnotě této investice. Jinak řečeno, protiplnění poskytované hlavním akcionářem musí odpovídat hodnotě účastnických cenných papírů, jejichž vlastnictví hlavní akcionář v důsledku nuceného přechodu nabude tak, aby hodnota investice vlastněné minoritním akcionářem zůstala zachována.
6) Jakkoliv se zpravidla (v případě společností, jejichž účastnické cenné papíry nebyly přijaty k obchodování na regulovaném trhu) vychází z hodnoty podniku společnosti stanovené znalcem, přičemž výše protiplnění připadající na účastnický cenný papír se určí jako podíl na hodnotě podniku společnosti, odpovídající podílu (jmenovité hodnoty) účastnického cenného papíru na základním kapitálu společnosti, soud musí přihlédnout i k dalším okolnostem. Z požadavku přiměřenosti (spravedlnosti) mimo jiné plyne, že protiplnění zásadně nesmí být nižší než tržní cena dotčených účastnických cenných papírů v době předcházející vytěsnění, lze-li ji objektivně určit.
7) Skutečnost, že určení hodnoty podniku je otázkou skutkovou, k jejímuž posouzení jsou nezbytné odborné znalosti, a že součástí odborného posouzení znalce je i zvolení metod ocenění s ohledem na poměry dotčené společnosti, neznamená, že soud bez dalšího nekriticky přejímá závěry formulované znalcem. Znalecký posudek podléhá – jako každý jiný důkaz – hodnocení soudu, a to jak jednotlivě, tak v souvislosti s ostatními provedenými důkazy (§ 132 o. s. ř.). Soud přitom nepřezkoumává (nemůže přezkoumávat) věcnou správnost odborných závěrů znalce, nicméně posuzuje přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení.
8) Právě proto, že v případě tzv. vytěsnění nemá akcionář možnost tomuto procesu zabránit, se při určení přiměřeného vypořádání vychází z (tržní) hodnoty podniku společnosti a základem pro určení přiměřeného vypořádání je pak podíl na této tržní hodnotě připadající na jednu akcii (účastnický cenný papír). Ve většině případů tento alikvotní podíl převyšuje tržní cenu samotných akcií (za uvedenou částku by zpravidla nebylo možné tyto akcie prodat) a již tím do určité míry reflektuje přiměřenost (spravedlnost) vypořádání mezi hlavním akcionářem a menšinovými (vytěsňovanými) vlastníky účastnických cenných papírů.
Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3024/2016, ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2025/2016, ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4585/2018, či ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1516/2019.
[9] Odvolací soud při posuzování výše přiměřeného protiplnění shora popsaná kritéria zcela respektoval a své závěry jasně, srozumitelně a přehledně odůvodnil. Při určení výše přiměřeného protiplnění vyšel z hodnoty podniku určené znaleckým posudkem, zohlednil další okolnosti projednávané věci a vysvětlil, proč mají či nemají vliv na výši přiměřeného protiplnění. Jeho závěrům nelze ničeho vytknout.
[10] Řečené platí i pro otázku, zda zohlednit při stanovení výše přiměřeného protiplnění skutečnost, že hlavní akcionář zajišťoval pro společnost jak nákup surovin, tak i realizaci její produkce. Odvolací soud tuto okolnost pečlivě posuzoval. Jeho závěru, podle něhož byly-li tyto vztahy realizovány za standardních tržních podmínek, resp. byl-li takto nastavený obchodní model pro společnost dokonce výhodný (neboť umožňoval dosáhnout výhodnějších cen), není na místě při určení přiměřeného protiplnění přihlédnout k (přiměřenému) zisku hlavního akcionáře dosahovaného při obchodech se společností (o tento zisk zvýšit hodnotu podniku společnosti, z níž je přiměřené protiplnění určováno), nelze ničeho vytknout.
[11] Smyslem a účelem právní úpravy přiměřeného protiplnění je zajistit, že menšinovým akcionářům (vytěsněným vlastníkům účastnických cenných papírů) bude plně nahrazena hodnota jejich investice, nikoliv umožnit jim získat na úkor hlavního akcionáře plnění, jehož výši již nelze ekonomicky odůvodnit (tedy plnění, jež výrazně přesahuje hodnotu jejich investice představované účastnickými cennými papíry, o kterou byli v důsledku realizace práva hlavního akcionáře připraveni). Jinak řečeno, spravedlnost protiplnění je nutné poměřovat ve vztahu ke všem zúčastněným subjektům (nejen z pohledu vytěsněných vlastníků účastnických cenných papírů), tak, aby bylo (jak ostatně plyne již ze samotného pojmu užitého zákonem) přiměřené (proporcionální) všem okolnostem.
[12] Závěr, podle něhož se přiměřené protiplnění určí ve vztahu ke každému z akcionářů shodně (ve smyslu protiplnění připadajícího na jednu akcii téže formy, druhu a jmenovité hodnoty), plyne jednoznačně z ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu (srov. výše citovaná rozhodnutí a judikaturu v nich uvedenou). Proto dovolání nečiní přípustným ani otázka číslo 11.
B. K dovolání společnosti a hlavního akcionáře.
[13] Ani dovolání společnosti a hlavního akcionáře není přípustné, neboť na řešení jimi otevřené otázky (zda lze při určení hodnoty podniku výnosovou metodou pro účely stanovení přiměřeného protiplnění použít – při výpočtu nákladů vlastního kapitálu – tzv. přirážku za malou společnost, resp. přirážku za nízkou kapitalizaci) napadené rozhodnutí nespočívá.
[14] Odvolací soud tuto přirážku nezohlednil (při určení hodnoty podniku společnosti) mimo jiné proto, že „společnost byla ke dni ocenění největším českým producentem oceli a skupina, jejíž je součástí, se řadí k významným průmyslovým uskupením ver střední Evropě“, tedy (jinými slovy) proto, že použití této přirážky nepovažoval za přiléhavé s ohledem na velikost společnosti. Pro posouzení projednávané věci je tudíž bez významu, zda by tato přirážka mohla (měla) být použita, pokud by společnost byla společností „malou“ (s nižší tržní kapitalizací).
[15] Jelikož se řešení dovolateli otevřené otázky nemůže projevit v jejich právních poměrech založených napadeným rozhodnutím (nemůže vést ke kasaci napadeného rozhodnutí), není dovolání (pro její zodpovězení) přípustné.
[16] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 6. 5. 2021
JUDr. Petr Šuk předseda senátu