Plný text
27 Cdo 2455/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele M. H., zastoupeného Mgr. Radkou Mackovou, advokátkou, se sídlem [adresa] PSČ 110 00, za účasti CREAM Brno, a. s., se sídlem [adresa] PSČ 140 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Stevem Georgesem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 602 00, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí správce konkursní podstaty přijatého v působnosti valné hromady, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Cm 53/2009, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. července 2016, č. j. 8 Cmo 137/2016-183, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. června 2015, č. j. 18 Cm 53/2009-122, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí Ing. M. B., správce konkursní podstaty úpadkyně Moravská typografie, a. s., identifikační číslo osoby [IČO] (dále jen „společnost“), které učinil při výkonu působnosti její valné hromady dne 16. ledna 2009 a kterým odvolal všechny dosavadní členy představenstva společnosti a do představenstva nově zvolil M. H. (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož byl správce konkursní podstaty společnosti oprávněn a povinen vykonávat veškerá akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty, a to i právo rozhodovat jako jediný akcionář v působnosti valné hromady, je v souladu s (odvolacím soudem přiléhavě citovanou) ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
V otázce oprávnění správce konkursní podstaty vykonávat akcionářská práva k akciím sepsaným do soupisu majetku konkursní podstaty sjednotil Nejvyšší soud rozhodovací praxi soudů již publikací usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. listopadu 2005, sp. zn. 24 K 15/2004, uveřejněného pod číslem 94/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 94/2006“). V něm je formulován a odůvodněn závěr, podle něhož je správce konkursní podstaty ve smyslu ustanovení § 14a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“), oprávněn a povinen vykonávat veškerá akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty bez zřetele k tomu, zda akcie byly sepsány jako majetek úpadce nebo (ve smyslu § 6 odst. 3 ZKV) jako majetek jiných osob, a to i v průběhu sporu o vyloučení akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (§ 19 ZKV).
K závěru formulovanému v R 94/2006 se Nejvyšší soud přihlásil v řadě svých rozhodnutí, z nichž lze zmínit především usnesení ze dne 24. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1347/2006, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročníku 2008, pod číslem 166, usnesení ze dne 25. listopadu 2008, sp. zn. 29 Cdo 3646/2008, usnesení ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 2157/2007, usnesení ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. 29 Cdo 2022/2009, usnesení ze dne 27. ledna 2010, sp. zn. 29 Cdo 1003/2009, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2010, pod číslem 139, a usnesení ze dne 24. června 2015, sp. zn. 29 Cdo 679/2014, jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu; www.nsoud.cz). Nejvyšší soud neshledal důvodu odchýlit se od uvedeného závěru ani v projednávané věci.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. srpna 2017
JUDr. Filip C i l e č e k předseda senátu