Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie D - omezený významObčanské3× citováno

Spisová značka

27 Cdo 3683/2021

Téma · generováno AIMezinárodní příslušnost po brexitu a dokazování

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 25. 8. 2022Zpravodaj: JUDr. Petr ŠukECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.3683.2021.1
Další údaje
Předmět řízení: Nepřípustnost dovolání Pravomoc soudu Dokazování Příslušnost soudu mezinárodní

Shrnutí · generováno AI

Spor se týkal určení, zda jsou české soudy místně a mezinárodně příslušné k projednání žaloby proti společnosti ze Spojeného království. Nejvyšší soud dovolání odmítl, protože řízení začalo před koncem přechodného období a příslušnost se proto posuzuje podle nařízení Brusel I bis. Potvrdil také, že pro toto posouzení nebylo nutné vyslechnout navržené svědky při jednání.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Na řízení zahájená před skončením přechodného období po vystoupení Spojeného království z EU se podle čl. 67 odst. 1 písm. a) dohody č. 2019/C 384 I/01 nadále použijí pravidla příslušnosti podle nařízení Brusel I bis. K posouzení mezinárodní příslušnosti podle tohoto nařízení soud nemusí provádět dokazování při jednání podle § 122 odst. 1 o. s. ř.; postačí posouzení všech dostupných informací včetně tvrzení žalovaného.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Citovaným ustanovením odpovídá (dovoláním zpochybněný) závěr odvolacího soudu, podle něhož je v projednávané věci, zahájené dne 12. 10. 2017, nutné posoudit mezinárodní (i místní) příslušnost podle pravidel obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis).
    Zobrazit v textu
  • Závěr odvolacího soudu, podle něhož nebylo na místě vyslechnout dovolatelkou navržené svědky, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, z níž se (mimo jiné) podává, že k posouzení splnění podmínek mezinárodní příslušnosti českých soudů ve smyslu nařízení Brusel I (Brusel I bis) nemusí soud provádět dokazování při jednání postupem podle § 122 odst. 1 o. s. ř. ; stačí, má-li soud možnost mezinárodní příslušnost posoudit ve světle všech informací, včetně tvrzení žalovaného (srov. rozsudek usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5535/2015, uveřejněné pod číslem 94/2018 Sb
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

27 Cdo 3683/2021-180

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně CZECH INDUSTRY GROUP a. s., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Pavlem Ungrem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 301 00, proti žalované WOLF INVESTORS LTD, se sídlem v Londýně, T. F. Carrington House, Regent Street 126-130, W1B 5SE, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo 6997385, zastoupené Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 110 00, o zaplacení 7.500.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 28 C 221/2017, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2021, č. j. 25 Co 260/2021-162, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 25. 5. 2021, č. j. 28 C 221/2017-115, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl tak, že po právní moci předmětného usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Sokolově jako soudu místně příslušnému (výrok II.).

[2] Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

[4] Odpověď na první otázku předestřenou dovolatelkou se podává bez jakýchkoliv pochybností z článku 67 bodu 1 písm. a) dohody č. 2019/C 384 I/01, o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a z Evropského společenství pro atomovou energii, jenž stanoví, že ve Spojeném království, jakož i v členských státech se v případech zahrnujících Spojené království, pokud jde o soudní řízení zahájená před koncem přechodného období a řízení nebo žaloby, které s těmito soudními řízeními souvisejí podle článků 29, 30 a 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (…), použijí ustanovení týkající se určení příslušnosti obsažená v nařízení (EU) č. 1215/2012. Přechodné období skončilo 31. 12. 2020 (článek 126 dohody).

[5] Citovaným ustanovením odpovídá (dovoláním zpochybněný) závěr odvolacího soudu, podle něhož je v projednávané věci, zahájené dne 12. 10. 2017, nutné posoudit mezinárodní (i místní) příslušnost podle pravidel obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis).

[6] Pouhé zopakování zcela jasného a žádné výkladové obtíže nepřinášejícího znění právního předpisu Nejvyšším soudem nelze považovat za řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž závisí napadené rozhodnutí ve smyslu § 237 o. s. ř. Proto dovolání nečiní přípustným otázka, zda lze v projednávané věci, s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, aplikovat nařízení Brusel I bis.

[7] Dovolání není přípustné ani pro řešení otázky zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení mezinárodní příslušnosti (pravomoci) českých soudů. Závěr odvolacího soudu, podle něhož nebylo na místě vyslechnout dovolatelkou navržené svědky, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, z níž se (mimo jiné) podává, že k posouzení splnění podmínek mezinárodní příslušnosti českých soudů ve smyslu nařízení Brusel I (Brusel I bis) nemusí soud provádět dokazování při jednání postupem podle § 122 odst. 1 o. s. ř.; stačí, má-li soud možnost mezinárodní příslušnost posoudit ve světle všech informací, včetně tvrzení žalovaného (srov. rozsudek usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5535/2015, uveřejněné pod číslem 94/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v něm citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie).

[8] Odvolací soud – v souladu s výše citovanou judikaturou – vzal při posuzování mezinárodní (a místní) příslušnosti českých soudů v projednávané věci v úvahu všechny okolnosti, podávající se ze spisu, včetně skutečností namítaných dovolatelkou, a svůj závěr velmi pečlivě, srozumitelně a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil.

[9] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.), a řízení nebylo již dříve skončeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 8. 2022

JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací