Plný text
27 Cdo 914/2021-266
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobce P. R., narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému Společenství vlastníků jednotek pro dům č. p. [č.p.], ulice Wassermannova, Werichova, Kováříkova, Praha 5 - Kaskády Barrandov III, se sídlem [adresa] PSČ 152 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupenému Mgr. Martinem Švehlíkem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 180 00, o ochranu osobnosti, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2018, č. j. 66 C 195/2013-170, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 8. 2018, č. j. 3 Co 15/2018-178, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 C 195/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2020, č. j. 4 Co 219/2019-234, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou ze dne 30. 12. 2013 domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu 150.000 Kč.
[2] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 10. 2017, č. j. 66 C 195/2013-158, uložil žalovanému zaplatit žalobci 5.000 Kč (výrok I.), zamítl žalobu v částce 145.000 Kč (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
[3] Žalobce se proti rozsudku soudu prvního stupně odvolal a v odvolacím řízení požádal o osvobození od soudních poplatků. O této žádosti rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 1. 2018, č. j. 66 C 195/2013-170, tak, že se žalobci osvobození od soudních poplatků pro odvolací řízení nepřiznává.
[4] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne ze dne 15. 8. 2018, č. j. 3 Co 15/2018-178, usnesení ze dne 3. 1. 2018, č. j. 66 C 195/2013-170, potvrdil.
[5] Obě označená usnesení žalobce napadl žalobou pro zmatečnost a v řízení o této žalobě požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 16. 5. 2019, č. j. 66 C 195/2013-222, rozhodl Městský soud v Praze tak, že se žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznává.
[6] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 5. 2020, č. j. 4 Co 219/2019-234, usnesení ze dne 16. 5. 2019, č. j. 66 C 195/2013-222, potvrdil.
[7] Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém požádal o ustanovení zástupce a o osvobození od soudních poplatků a které Nejvyšší soud odmítl jako objektivně nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. i) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aniž přezkoumával splnění podmínky povinného zastoupení (§ 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.).
[8] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno.
[9] Jelikož bylo dovolání odmítnuto, Nejvyšší soud o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 1785/17).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 4. 2021
JUDr. Filip Cileček předseda senátu