Plný text
27 Nd 178/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně I. M., proti žalovaným 1) Ing. M. Č., zastoupenému JUDr. Lubošem Chalupou, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 186 00, a 2) Stavebnímu bytovému družstvu Praha 5, se sídlem [adresa] PSČ 150 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupenému JUDr. Juditou Kodlovou, advokátkou, se sídlem [adresa] PSČ 120 00, o vyklizení bytu a o určení vlastnictví k bytové jednotce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 92/2008, o námitce podjatosti soudců senátu 26 Cdo Nejvyššího soudu, uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2016, č. j. 22 Co 384/2016-869, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 2279/2017, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. P. B., JUDr. M. F. a JUDr. J. D. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 2279/2017.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 10. srpna 2016, č. j. 31 C 92/2008-843, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 nepřipustil „záměnu účastníků řízení na straně žalobkyně“.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 2279/2017 (dříve pod sp. zn. 26 Cdo 441/2017) a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017, složenému ze soudců JUDr. P. B., JUDr. M. F. a JUDr. J. D..
Podáním ze dne 14. února 2017 dovolatelka uplatnila námitku podjatosti všech soudců senátu 26 Cdo, hlavně předsedkyně senátu JUDr. J. D., která rozhodovala ve věci D. M., dcery dovolatelky, a její dovolání „odmítla“ usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. ledna 2016, č. j. 26 Cdo 3531/2015-703. Dovolatelka namítá, že „senát měl celý spis u sebe k prostudování a určitě věděl, že celá kauza je vedena protiprávně, účelově“. Dovolatelka proto navrhuje, aby byl senát 26 Cdo odvolán, neboť důvody a skutečnosti v podání blíže popsané „v dané kauze vůbec neprošetřoval a nestudoval, nebyl spravedlivý a nezastavil řízení“.
Soudci senátu 26 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. P. B., JUDr. M. F. a JUDr. J. D. se k námitce podjatosti vyjádřili dne 18. května 2017 shodně tak, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, který by byl významný z pohledu § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Podle § 16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 2279/2017 předložena senátu 27 Cdo.
Podle § 14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Dovolatelka v uplatněné námitce podjatosti neuvedla žádnou skutečnost, která by podle výše popsaných kritérií mohla vést k závěru o podjatosti některého z uvedených soudců. Dovozuje-li dovolatelka podjatost těchto soudců pouze z toho, jakým způsobem rozhodli v jiném řízení, potom zjevně přehlíží, že podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Jinak řečeno, důvodem k vyloučení označených soudců z projednání a rozhodnutí dané věci není (nemůže být) jen okolnost, že odmítli dovolání dcery dovolatelky D. M.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci ve výroku tohoto usnesení uvedení nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 2279/2017.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2017
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu