Plný text
28 Cdo 141/2018-343
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobkyně: Římskokatolická farnost Bílovec, IČ [IČO], se sídlem [adresa] zastoupená Mgr. Romanem Krakovkou, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) Česká republika - Státní pozemkový úřad, IČ [IČO], se sídlem [adresa] a (adresa pro doručování: Krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj, Ostrava, Nádražní 869/55), zastoupená Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem [adresa] a 2) J. H., zastoupený Mgr. Kateřinou Polákovou, advokátkou se sídlem Bílovec, Lubojaty 116, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 17 C 393/2014, o dovolání žalovaného ad 2) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. července 2017, č. j. 11 Co 184/2017-315, takto:
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Žalovaný ad 2) napadl dovoláním shora označené usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým mu bylo uloženo zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Novém Jičíně soudní poplatek ve výši 5 000 Kč.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) dovolání projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017, v textu i jen – „o. s. ř.“ (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Dovolání přitom, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl (§ 243c odst. 1, věta první, o. s. ř.), neboť je neshledal přípustným.
Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí /usnesení/ vyjmenovaných v § 238a o. s. ř.) je třeba poměřovat hledisky uvedenými v § 237 o. s. ř. Ve smyslu § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ovšem dovolání, jehož přípustnost je hodnocena dle § 237 o. s. ř., není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.
V dané věci žalovaný ad 2) napadá dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo stanoveno zaplatit soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Dovoláním dotčeným usnesením tedy bylo rozhodnuto o peněžitém plnění, jehož výše nepřesahuje 50 000 Kč. Dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu vydanému v projednávané věci (nemající charakter sporu ze spotřebitelských smluv či sporu pracovněprávního) tudíž ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není přípustné; srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1243/99, ze dne 24. 10. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1184/2000, či ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 725/2003.
Jelikož jsou splněny důvody pro odmítnutí dovolání (§ 243c odst. 1 o. s. ř.), neshledal současně Nejvyšší soud návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu „projednatelným“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16); více se jím proto nezabýval.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci konečného rozhodnutí o věci (§ 151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 4. 2018
Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu