Plný text
28 Cdo 2259/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Olgou Puškinovou v právní věci žalobce Ing. J. Z., zastoupeného JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovanému Statutárnímu městu Brnu se sídlem [adresa] zastoupenému JUDr. Vojtěchem Hrozou, advokátem se sídlem v [adresa] částky 276.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 108 C 9/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. listopadu 2015, č. j. 18 Co 45/2015-157, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 11. 2015, č. j. 18 Co 45/2015-157, k odvolání žalobce i žalovaného potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 25. 9. 2014, č. j. 108 C 9/2009-130 [jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 242.200,- Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I.), a v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 34.600,- Kč s tam specifikovaným příslušenstvím, byla žaloba zamítnuta (výrok II.), a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 78.905,92 Kč] (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Proti části výroku I. rozsudku odvolacího soudu, jíž byl potvrzen výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla žaloba co do částky 34.600,- Kč s příslušenstvím zamítnuta, podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací postupoval v dovolacím řízení podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, pozdějších předpisů, a některé další zákony - dále jen „o. s. ř.“), a dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť není přípustné, když směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč ve věci, v níž nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, o vztah pracovněprávní ani o věc uvedenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř., přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží [§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.