Plný text
28 Cdo 2827/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce Odborového svazu pracovníků obchodu se sídlem v [adresa] zastoupeného JUDr. Jozefem Kovalčíkem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované Majetkové, správní a delimitační unii odborových svazů se sídlem v [adresa] zastoupené Mgr. Petrem Mikyskou, advokátem se sídlem v [adresa] částky 801.290,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 8 C 353/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2012, č. j. 72 Co 295/2012-195, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 14.326,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Petra Mikysky.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 8. 2. 2012, č. j. 8 C 353/2010-168, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit mu částku 801.290,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
K odvolání žalobce přezkoumal uvedené rozhodnutí Městský soud v Praze, jenž je rozsudkem ze dne 14. 11. 2012, č. j. 72 Co 295/2012-195, potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež označil za přípustné dle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání zpochybnila opodstatnění argumentů dovolatele a navrhla, aby bylo dovolání odmítnuto.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), ve znění účinném do 31. 12. 2012, které je podle čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.
Dovolání však bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Jak se podává z obsahu spisu (srov. doručenku na č. l. 198 verte), napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno zástupci žalobce dne 22. 2. 2013. Z uvedeného vyplývá, že posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání bylo pondělí 22. 4. 2013. Bylo-li dovolání adresované Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně podáno na poště (110 06 PRAHA 06) až dne 26. 4. 2013 (viz č. l. 211), stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty.
Se zřetelem k uvedenému Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10 o. s. ř.) dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218a o. s. ř. jako opožděné odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, a § 146 odst. 3 o. s. ř. V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které Nejvyšší soud s ohledem na zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. s účinností od 7. 5. 2013 nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaným pod č. 116/2013 Sb., stanovil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). K tomu srovnej více rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3043/2010. Dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí sazba odměny za jeden úkon právní služby (sepsání vyjádření k dovolání) 11.540,- Kč, společně s paušální náhradou výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a navýšením o 21% DPH podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. má tedy žalovaná právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 14.326,40 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 11. února 2014
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu