Plný text
28 Cdo 3425/2024-172
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce: M. C., proti žalovanému: R. H., IČO [IČO], se sídlem [adresa] zastoupený Mgr. Lenkou Šrámkovou, advokátkou se sídlem [adresa] o vydání věci a zaplacení částky 746 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 11 C 275/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 9. 2024, č. j. 64 Co 447/2024-152, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 19. 9. 2024, č. j. 64 Co 447/2024-152, potvrdil usnesení Okresního soudu v Karlových Varech (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 31. 5. 2024, č. j. 11 C 275/2021-144, jímž bylo odvolání žalobce směřující proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 16. 2. 2023, č. j. 11 C 275/2021-96, odmítnuto pro opožděnost a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok I usnesení odvolacího soudu); současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
2. Žalobce proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání.
3. Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jímž je třeba poměřovat přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu usnesení vyjmenovaných v § 238a o. s. ř.), „není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení dovolatelem vymezené otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“.
4. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř.
5. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
6. Dovolání v posuzovaném případě není přípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Jak plyne z výše uvedeného, proti takovému usnesení je přípustná žaloba pro zmatečnost (srov. § 229 odst. 4 o. s. ř.), a přípustnost dovolání je proto vyloučena (§ 238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř.); srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3060/2019, nebo ze dne 27. 2. 2024, sp. zn. 28 Cdo 208/2024.
7. Napadá-li dovolatel usnesení odvolacího soudu i ve výroku o náhradě nákladů řízení, není dovolání v tomto rozsahu přípustné se zřetelem k § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
8. Nejvyšší soud proto nepřípustné dovolání bez jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř.) odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
9. V situaci, kdy dovolání není přípustné podle § 238 o. s. ř., netřeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o. s. ř.); srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. 28 Cdo 2678/2024.
10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s ustanovením § 243f odst. 3 o. s. ř. nezdůvodňuje.
11. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 3. 2025
Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu