Plný text
28 Cdo 3674/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce J. K., proti žalované R., zastoupené advokátem, o zaplacení 68.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 12 C 656/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 3. 2009, č. j. 11 Co 752/2007 – 66, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná podala dovolání proti rozsudku odvolacího soudu (označeného v záhlaví), jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 68.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vzniklo v důsledku plnění žalobce žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o zajišťovacím převodu práva a s tím spojené absolutně neplatné smlouvy o půjčce.
Dovolatelka předkládá dovolacímu soud otázky, které byly v typově totožných věcech, jejichž byla dovolatelka vždy účastníkem, řešeny již v mnohých rozhodnutích Nejvyššího soudu (např. v rozsudku ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3058/2009, v rozsudku ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 33 Cdo 5145/2008, v rozsudku ze dne 25. 6. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1386/2007, všechny dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz). Všechna uvedená rozhodnutí navíc vycházela z výkladu podaného Nejvyšším soudem v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 45, sešit. č. 4, ročník 2009.
Jelikož argumenty, které platí i pro daný spor, byly dovolatelce detailně zpřístupněny již v předchozích rozhodnutích Nejvyššího soudu a jelikož odvolací soud tyto závěry respektoval a rozhodl v souladu s nimi, považoval dovolací soud v souzeném případě dovolání, které je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., za zjevně bezdůvodné, a proto jej podle § 243b odst. 1 odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalobci v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. ledna 2010
JUDr. František I š t v á n e k, v. r.
předseda senátu