Plný text
28 Nd 142/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně Ing. H. H., zastoupené Mgr. Aloisem Humpolíkem, proti žalované Základní škole Žďár nad Sázavou, příspěvkové organizaci, se sídlem [adresa] IČ [IČO], zastoupené Mgr. Martinem Zobačem, advokátem se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Strojírenská 1, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 9 C 324/2009, o náhradu mzdy, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 9 C 324/2009, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě ani Okresnímu soudu v Třebíči.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dne 5. 8. 2009 u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou žalobu, kterou se domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 353.160,- Kč s příslušenstvím, představující náhradu mzdy za období od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2008, v němž jí žalovaná jako zaměstnavatel nepřidělovala práci a nevyplácela mzdu.
Podáním ze dne 9. 2. 2017, doručeným soudu prvního stupně dne 10. 2. 2017, a opětovně podáním ze dne 21. 3. 2017, doručeným soudu prvního stupně téhož dne, žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě, případně Okresnímu soudu v Třebíči, neboť má zato, že jsou zde dány takové okolnosti, které umožňují hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání předmětných věcí jiným než místně příslušným soudem. Uvedla zejména, že k projednání žaloby bude vhodnější jiný soud, který s „věcí samou a s personami žalované v řadách soudců Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou není nijak spojen“, neboť rozhodnutí tohoto soudu jsou chybná, a nelze očekávat, že je schopen vést spravedlivý proces a hospodárně se dopracovat k pravomocnému rozsudku, že pracuje ve prospěch žalované a že „činnost soudních person spřažených s žalovanou a zřizovatelem žalované, se statutárním zástupcem žalované a zástupcem zřizovatele v jedné osobě PaedDr. J. P. se prolíná do soudních řízení prakticky všech senátů Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou“.
Žalovaná s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě, případně Okresnímu soudu v Třebíči nesouhlasila, neboť žalobkyně neuvedla, v čem konkrétně okolnosti, které podle ní umožňují hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání předmětných věcí jiným než místně příslušným soudem, mají spočívat, a navrhla, aby byl návrh žalobkyně jako nedůvodný zamítnut.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.
O takový případ se v projednávané věci nejedná, neboť tím, že by tato pracovněprávní věc byla přikázána Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě, případně Okresnímu soudu v Třebíči, nemůže být dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci, když řízení u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou bylo zahájeno dne 5. 8. 2009, když tento soud, jakož i odvolací soud, v této věci již rozhodovaly, a když argumenty žalobkyně v jejím návrhu obsahově míří jen proti postupu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou při rozhodování, přičemž současně zpochybňuje nepodjatost soudce, jemuž věc byla podle rozvrhu práce přidělena k projednání a rozhodnutí; tyto argumenty však nejsou důvodem pro přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému okresnímu soudu.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě, resp. Okresnímu soudu v Třebíči, podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.