Usnesení ze dne 10. 1. 2007
Plný text
28 Nd 196/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Františka Ištvánka, v právní věci žalobkyně J. V., zastoupené obecným zmocněncem, proti žalované České republice jednající Ministerstvem spravedlnosti, o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v odvolacím řízení o odvolání ve věci sp. zn. 7 C 9/2000, vedené u Okresního soudu Praha-východ, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze, a to JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., Mgr. D. J., JUDr. J. M., Mgr. M. K., Mgr. J. Č. a JUDr. I. S. nejsou vyloučeni z projednání odvolání ve věci sp. zn. 7 C 9/2000, vedené u Okresního soudu Praha-východ.
Odůvodnění:
Ve shora označené právní věci žalobkyně, zastoupena obecným zmocněncem, vznesla námitku podjatosti podle § 14 a § 12/1 o.s.ř. proti soudcům Krajského soudu Praha, Vrchního soudu Praha, jakož i okresního soudu Praha-východ. K výzvě soudu doplnila žalobkyně námitku podáním svého obecného zmocněnce na č.l. 68 spisu. Podle žalobkyně totiž senáty KS Praha prokazatelně podpořily vydáváním rozhodnutí za účelem podpory represí a postupů PČR. Současně podala odvolání proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 8. prosince 2004, č.j. 7 C 9/2000-61.
Vrchní soud v Praze, jenž je příslušný k posouzení vznesené námitky podjatosti vůči soudcům Krajského soudu v Praze, předložil Nejvyššímu soudu spis k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené vůči soudcům Vrchního soudu. Podle rozvrhu práce tohoto soudu je k rozhodnutí o námitce podjatosti příslušný senát 1 Co sestávající ze soudkyň JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž. Vzhledem k tomu, že posledně jmenovaná byla v době předložení spisu dlouhodobě nemocná, předložil Vrchní soud v Praze rovněž vyjádření zastupujícího senátu 3 Co, jehož členy jsou Mgr. D. J., JUDr. J. M., Mgr. M. K., Mgr. J. Č. a JUDr. Y. S.
Z vyjádření všech shora uvedených soudců Vrchního soudu v Praze se podává, že žádný z nich nemá k věci ani k účastníkům žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednávání a rozhodnutí této věci.
Podle § 14 odst. 1 o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívající v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 14 odst. 4 o.s.ř.).
V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl a jakými důkazy může být prokázán (§ 15a odst. 3 o.s.ř.). K tomu se sluší připomenout závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu České republiky publikované pod 65, ve svazku 8, str. 141 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, vydávané C.H.Beck, Praha. Podle nich pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele. Stejně tak se připomínají závěry plynoucí z nálezu publikované ve zmíněné sbírce ve svazku 23., pod č. 98, str. 11. Podle nich subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Podle § 25b odst. 1, věty první o.s.ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soudu věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§ 16 odst. 1 věta první o.s.ř.). Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit trestním řádem a občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních (srov. k tomu závěry rozhodnutí zveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/1996). Tomu odpovídá, že k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené proti soudcům Vrchního soudu v Praze je povolán Nejvyšší soud České republiky.
Z toho, co bylo shora uvedeno, tak plyne, že ohledně žádného ze soudců, vůči němuž žalobkyně vznesla námitku podjatosti, se nenabízí závěr o existenci předpokladů uvedených v ustanovení § 14 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyní akcentovaná tvrzení ve vztahu k průběhu řízení nelze pak zohlednit vůbec, a to s přihlédnutím k ustanovení § 14 odst. 4 o.s.ř. V souladu s výkladem plynoucím zejména shora ze shora uvedených nálezů Ústavního soudu České republiky, jakož i judikatury obecných soudů, dospěl proto Nejvyšší soud České republiky k závěru vyjádřenému ve výroku tohoto usnesení.
Toto usnesení jako usnesení nadřízeného soudu (§ 16 odst. 1 o.s.ř.) je závazné pro soud a pro účastníky řízení (§ 16b věta první o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. ledna 2007
JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r.
předseda senátu
Usnesení ze dne 16. 12. 2008
Plný text
28 Nd 196/2005
OPRAVNÉUSNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně J. V., zastoupené obecným zmocněncem, proti žalované České republice jednající Ministerstvem spravedlnosti, o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v odvolacím řízení o odvolání ve věci sp. zn. 7 C 9/2000, vedené u Okresního soudu Praha-východ, takto:
Výrok usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. ledna 2007, č. j. 28 Nd 196/2005-79, ve znění opravného usnesení ze dne 11. července 2007, č. j. 28 Nd 196/2005-79, opravuje se v označení věci tak, že správně zní:
Soudci Vrchního soudu v Praze, a to JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., Mgr. D. J., JUDr. J. M., Mgr. M. K., Mgr. J. Č. a JUDr. I. S. nejsou vyloučeni z projednání odvolání ve věci sp. zn. Nco 182/2005, vedené u Vrchního soudu v Praze.
Odůvodnění:
Ve shora označené právní věci Nejvyšší soud České republiky rozhodl usnesením ze dne 10. ledna 2007 o námitce podjatosti výše uvedených soudců Vrchního soudu v Praze tak, že tito nejsou vyloučeni z projednání odvolání ve věci sp. zn. 7 C 9/2000, vedené u Okresního soudu Praha-východ. Opravným usnesením ze dne 11. července 2007, č. j. 28 Nd 196/95-79, byla pak opravena formulační změna vztahující se k označení základního spisu vedeného u soudu prvního stupně.
K připomínce Vrchního soudu v Praze nyní Nejvyšší soud České republiky učinil zadost souladu označení věci, v níž byla vznesena námitka podjatosti výše uvedených soudců tak, že tito nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 182/2005.
Nejvyšší soud České republiky tak rozhodl za použití ustanovení § 164 o. s. ř., podle něhož předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř. užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. Uvedená ustanovení vztahují se rovněž na řízení o námitce podjatosti ve smyslu § 15b odst. 1 o. s. ř., o níž rozhoduje Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený s tím, že vzhledem k ustanovení § 36c o. s. ř. je třeba ustanovení § 164 o. s. ř. vykládat tak, že o opravě rozhoduje Nejvyšší soud v senátu.
Příslušný senát tohoto soudu proto podle § 164 o. s. ř. opravil výrok svého usnesení jak shora uvedeno, když zjistil, že jde o případ zjevné nesprávnosti, jak to má na mysli posledně uvedené ustanovení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. prosince 2008
JUDr. Josef R a k o v s k ý
předseda senátu
Usnesení ze dne 11. 7. 2007
Plný text
28 Nd 196/2005
OPRAVNÉUSNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Františka Ištvánka, v právní věci žalobkyně J. V., zastoupené obecným zmocněncem, proti žalované České republice jednající Ministerstvem spravedlnosti, o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v odvolacím řízení o odvolání ve věci sp. zn. 7 C 9/2000, vedené u Okresního soudu Praha - východ, takto:
Výrok usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. ledna 2007, č. j. 28 Nd 196/2005-79, opravuje se v označení věci tak, že správně zní:
Soudci Vrchního soudu v Praze, a to JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., Mgr. D. J., JUDr. J. M., Mgr. M. K., Mgr. J. Č. a JUDr. I. S. nejsou vyloučeni z projednání odvolání ve věci sp. zn. Nco 182/2005, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 7 C 9/2000.
Odůvodnění:
Ve shora označené právní věci Nejvyšší soud České republiky rozhodl usnesením ze dne 10. ledna 2007 o námitce podjatosti výše uvedených soudců Vrchního soudu v Praze tak, že tito nejsou vyloučeni z projednání odvolání ve věci sp. zn. 7 C 9/2000, vedené u Okresního soudu Praha - východ.
Přitom z obsahu spisu je patrno, že Nejvyššímu soudu České republiky byla k rozhodnutí o námitce podjatosti předložena věc sp. zn. Nco 182/2005 Vrchního soudu v Praze, vedená u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 7 C 9/2000.
Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř. užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. Uvedená ustanovení vztahují se rovněž na řízení o námitce podjatosti ve smyslu § 15b odst. 1 o. s. ř., o níž rozhoduje Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený s tím, že vzhledem k ustanovení § 36c o. s. ř. je třeba ustanovení § 164 o. s. ř. vykládat tak, že o opravě rozhoduje Nejvyšší soud v senátu.
Příslušný senát tohoto soudu proto podle § 164 o. s. ř. opravil výrok svého usnesení jak shora uvedeno, když zjistil, že jde o případ zjevné nesprávnosti, jak to má na mysli posledně uvedené ustanovení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. července 2007
JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r.
předseda senátu
Rozhodnutí
Plný text
28 Nd 196/2005
OPRAVNÉUSNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Františka Ištvánka, v právní věci žalobkyně J. V., zastoupené obecným zmocněncem, proti žalované České republice jednající Ministerstvem spravedlnosti, o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v odvolacím řízení o odvolání ve věci sp. zn. 7 C 9/2000, vedené u Okresního soudu Praha - východ, takto:
Výrok usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. ledna 2007, č. j. 28 Nd 196/2005-79, opravuje se v označení věci tak, že správně zní:
Soudci Vrchního soudu v Praze, a to JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., Mgr. D. J., JUDr. J. M., Mgr. M. K., Mgr. J. Č. a JUDr. I. S. nejsou vyloučeni z projednání odvolání ve věci sp. zn. Nco 182/2005, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 7 C 9/2000.
Odůvodnění:
Ve shora označené právní věci Nejvyšší soud České republiky rozhodl usnesením ze dne 10. ledna 2007 o námitce podjatosti výše uvedených soudců Vrchního soudu v Praze tak, že tito nejsou vyloučeni z projednání odvolání ve věci sp. zn. 7 C 9/2000, vedené u Okresního soudu Praha - východ.
Přitom z obsahu spisu je patrno, že Nejvyššímu soudu České republiky byla k rozhodnutí o námitce podjatosti předložena věc sp. zn. Nco 182/2005 Vrchního soudu v Praze, vedená u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 7 C 9/2000.
Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř. užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. Uvedená ustanovení vztahují se rovněž na řízení o námitce podjatosti ve smyslu § 15b odst. 1 o. s. ř., o níž rozhoduje Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený s tím, že vzhledem k ustanovení § 36c o. s. ř. je třeba ustanovení § 164 o. s. ř. vykládat tak, že o opravě rozhoduje Nejvyšší soud v senátu.
Příslušný senát tohoto soudu proto podle § 164 o. s. ř. opravil výrok svého usnesení jak shora uvedeno, když zjistil, že jde o případ zjevné nesprávnosti, jak to má na mysli posledně uvedené ustanovení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. července 2007
JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r.
předseda senátu