Plný text
28 Nd 212/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně E. V., zastoupené JUDr. Jiřím Svozilem, advokátem se sídlem ve [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 28.490,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 37 C 90/2016, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 37 C 90/2016 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně.
Odůvodnění:
Žalobkyně se vůči žalované domáhá náhrady škody, která jí měla vzniknout tvrzeným nesprávným úředním postupem policejních orgánů v průběhu domovní prohlídky realizované v domě žalobkyně na adrese Z.
Obvodní soud pro Prahu 2 věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o delegaci vhodné ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., navrhuje, aby věc byla přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně. Vhodnost delegace odůvodnil tím, že v obvodu Okresního soudu ve Zlíně bydlí nejen žalobkyně, ale i osm svědků, jež bude třeba za řízení vyslechnout.
U účastníků řízení, kteří se na výzvu soudu k navrhovanému přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně včas nevyjádřili, se vzhledem k připojené doložce ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že proti navrhovanému postupu nemají námitek.
Nejvyšší soud, jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům (srov. § 12 odst. 3 věty první o. s. ř.), shledal, že v projednávané věci jsou dány důvody k přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně.
Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
S ohledem na okolnosti případu lze u soudu, k němuž je v projednávané věci navrhována delegace věci, důvodně očekávat rychlejší a hospodárnější průběh řízení. V obvodu Okresního soudu ve Zlíně totiž bydlí nejen žalobkyně, ale i svědci označovaní k důkazu oběma procesními stranami, a došlo zde i k události, od níž žalobkyně odvozuje uplatňovaný nárok na náhradu škody. U obou procesních stran se současně vzhledem k nedostatku negativního vyjádření za užití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že proti přikázání věci uvedenému soudu nemají žádných námitek a že se jejich poměrů přikázání věci zásadně nepříznivě nedotkne. V řízení přitom nebylo doposud přistoupeno k provádění dokazování či jiných úkonů, pro něž by přikázání věci mohlo být v rozporu se zásadou ekonomie řízení.
Nejvyšší soud proto předmětnou věc z důvodu vhodnosti přikázal Okresnímu soudu ve Zlíně (§ 12 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. června 2017
Mgr. Petr Kraus předseda senátu