Plný text
28 Nd 280/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců: a) M. H., P., a b) Ing. M. H., P., zastoupených Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem se sídlem [adresa] b, proti žalovanému: Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČ: [IČO], se sídlem [adresa] a, zastoupenému JUDr. Jaromírem Bláhou, advokátem se sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 7 C 45/2017, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 7 C 45/2017 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 9.
Odůvodnění:
Žalovaný z okolnosti, že žalobci vůči němu zahájili u různých prvoinstančních soudů přes 40 soudních řízení o bezúplatném převodu pozemků, dovozuje, že je se zřetelem k zájmu na jednotném ocenění a vyřízení uplatněných restitučních nároků, jakož i v souladu se zásadou hospodárnosti řízení, vhodné, aby podané žaloby projednal a rozhodl o nich Obvodní soud pro Prahu 9.
Žalobci s delegací věci na Obvodní soud pro Prahu 9 vyjádřili nesouhlas, upozorňujíce, že o bezúplatném převodu pozemkové parcely č. [parcela] v katastrálním území B. u Z. má rozhodnout výlučně místně příslušný Okresní soud ve Znojmě, v jehož obvodu se parcela nachází.
Nejvyšší soud České republiky, jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům (srov. § 12 odst. 3 větu první o. s. ř.), shledal, že důvody k přikázání věci jinému odvolacímu soudu dány nejsou.
Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Není však vyloučeno přihlédnout též např. k mimořádným poměrům účastníků řízení. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
O takový případ, odůvodňující přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu, v posuzované věci nejde. Samotná okolnost, že žalobci u jednotlivých místně příslušných soudů zahájili vůči žalovanému řízení o bezúplatném převodu jimi vybraných náhradních pozemků, nijak neodůvodňuje přikázání věci žalovaným vybranému prvostupňovému soudu, zvláště ne v situaci, kdy žalobci s navrhovaným postupem nesouhlasí a soudkyně Okresního soudu ve Znojmě, pověřená rozvrhem práce věc projednat a rozhodnout, je již s obsahem spisu seznámena (rozhodovala např. o návrhu žalobců na nařízení předběžného opatření či o námitce místní nepříslušnosti) a připravena věc projednat a rozhodnout o ní. Není tudíž žádného rozumného důvodu předpokládat, že by u Obvodního soudu pro Prahu 9 mohlo být dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu nevyhověl (§ 12 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2017
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu