Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské1× citováno

Spisová značka

29 Cdo 1195/2012

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 29. 8. 2013Zpravodaj: JUDr. Petr ŠukECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.1195.2012.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovoláníSenát: JUDr. Petra Šuka (předseda), JUDr. Filipa Cilečka, Mgr. Milana Poláška

Právní věta

⚠ Generováno AI

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku ve věci samé je přípustné jen podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., pokud má napadené rozhodnutí po právní stránce zásadní význam. Výklad smlouvy o smlouvě budoucí, zejména zda obsahuje ujednání o době uzavření budoucí smlouvy, se řídí § 35 odst. 2 obč. zák. a § 266 obchodního zákoníku. Není-li z ujednání zřejmé, do kdy má být budoucí smlouva uzavřena, dovolání není přípustné.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

29 Cdo 1195/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně J. V., zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem, se sídlem v [adresa] proti žalovanému Domovnímu bytovému družstvu Záveská, se sídlem [adresa] PSČ 102 00, identifikační číslo osoby [IČO], o nahrazení projevu vůle, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 71 Cm 59/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2011, č. j. 11 Cmo 193/2011-118, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. ledna 2011, č. j. 71 Cm 59/2010-90, zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Nejvyšší soud důvod připustit dovolání neshledal, neboť dovoláním otevřenou právní otázku, zda smlouva o smlouvě budoucí, uzavřená mezi účastníky řízení, obsahuje ujednání o stanovené době, v níž má být budoucí smlouva uzavřena, odvolací soud posoudil v souladu výkladovými pravidly určenými ustanoveními § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a § 266 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jakož i zásadami pro výklad právních úkonů formulovanými např. v důvodech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2000, sp. zn. 20 Cdo 2018/98, uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 84.

Ostatně ani z argumentace dovolatelky, jež směšuje podmínku s určením doby, resp. doložením času (blíže srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2003, sp. zn. 32 Odo 894/2002, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2003, pod číslem 215, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. května 2010, sp. zn. 33 Cdo 4079/2007 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. ledna 2011, sp. zn. 33 Cdo 843/2009, jež jsou veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu), neplyne, kdy (do uplynutí jaké doby) měla být budoucí smlouva uzavřena.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly.

Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2012) se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. srpna 2013

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací