Plný text
29 Cdo 145/2025-441
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce V. Ž., zastoupeného Mgr. Robertem Vladykou, advokátem se sídlem [adresa] PSČ 110 00, proti žalovanému Cario Build a. s. v likvidaci, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupenému Mgr. Kateřinou Mík Špoulovou, advokátkou, se sídlem [adresa] PSČ 110 00, o zaplacení částky 18.097.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 29 Cm 240/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. července 2024, č. j. 8 Cmo 30/2024-393, takto:
Návrh na odklad právní moci rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. července 2024, č. j. 8 Cmo 30/2024-393, se zamítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. října 2023, č. j. 29 Cm 240/2017-342, ve znění (opravného) usnesení ze dne 11. prosince 2023, č. j. 29 Cm 240/2017-369, uložil žalovanému (Cario Build a. s. v likvidaci), aby zaplatil žalobci (V. Ž.) částku 18.097.500,- Kč s (označeným) úrokem z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu co do (konkretizovaného) úroku z prodlení (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 17. července 2024, č. j. 8 Cmo 30/2024-393, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání; požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí, jelikož má obavu, že by jeho nárok na vrácení poskytnutého plnění nemusel být úspěšný, přičemž žalobce nebude odkladem právní moci nijak ohrožen.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (nebo jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněné pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 78/2020“).
V poměrech dané věci nemá Nejvyšší soud pochybnosti o tom, že návrh na odklad právní moci nemůže být důvodný již proto, že dovoláním napadeným výrokem rozsudku odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé ohledně povinnosti žalovaného k peněžitému plnění. Negativním dopadům tohoto rozsudku do poměrů dovolatele tak lze zabránit odkladem jeho vykonatelnosti.
Proto návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí zamítl.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že neshledal důvody, aby (případně) i bez návrhu odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Závažnost újmy, která ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř. dovolateli (na jeho právech) hrozí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povinnému (dovolateli), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak závažně se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v majetkových poměrech povinného (dovolatele) [se zřetelem k rozsahu majetku povinného (dovolatele) a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí]; srov. opět R 78/2020.
Tvrzení, jímž dovolatel odůvodnil návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí [pozdější nemožnost uspokojení jeho nároku na vrácení poskytnutého plnění ve spojení s (obecným) konstatováním o převodech majetku žalobce], však nevypovídá ničeho o tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit ve vlastních majetkových poměrech dovolatele (coby osoby povinné).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 2. 2025
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu