Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské

Ústavní stížnost IV. ÚS 266/14 (podána 21. 1. 2014): odmítnuto (usnesení ze dne 16. 12. 2014).

Spisová značka

29 Cdo 1797/2013

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 23. 10. 2013ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.1797.2013.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovolání Vady podání

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

29 Cdo 1797/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce F. Č., zastoupeného JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 500 02, proti žalovanému F. Č., zastoupenému JUDr. Jáchymem Kanarkem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 602 00, o zaplacení částky 1,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 41 Cm 32/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. ledna 2013, č. j. 14 Cmo 36/2011-118, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení 15.246,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 15. října 2010, č. j. 41 Cm 32/2009-78, zamítl žalobu o zaplacení 1,000.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

V záhlaví označeným rozsudkem změnil Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1,000.000,- Kč s příslušenstvím (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 a § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat. Diformita napadeného rozhodnutí přípustnost dovolání podle § 236 a násl. o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2013, nezakládá.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. ledna 2013) se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 23. října 2013

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací