Plný text
29 Cdo 2478/2011
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně ČSOB Leasing, a. s., se sídlem [adresa] PSČ 140 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 140 00, proti žalovaným 1) „GKV Trans, s. r. o.“ v likvidaci, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], 2) V. V. a 3) Š. K., zastoupenému Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem, se sídlem v [adresa] proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 63/2007, o dovolání třetího žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. září 2010, č. j. 12 Cmo 146/2010-101, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2. září 2010, č. j. 12 Cmo 146/2010-101, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze k odvolání třetího žalovaného rozsudkem ze dne 2. září 2010, č. j. 12 Cmo 146/2010-101, změnil rozsudek ze dne 4. září 2008, č. j. 30 Cm 63/2007-50, ve znění usnesení ze dne 6. října 2008, č. j. 30 Cm 63/2007-56, jímž Městský soud v Praze ponechal ve vztahu ke třetímu žalovanému v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 29. května 2006, č. j. 30 Sm 107/2006-8, kterým původně uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 359.798,- Kč s 6% úrokem od 28. října 2003 do zaplacení, směnečnou odměnu 1.199,- Kč a náklady řízení, tak, že rozsudek soudu prvního stupně se nevydává.
Odvolací soud – odkazuje na ustanovení § 42 odst. 3 a § 220 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – uzavřel, že námitky třetího žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu byly podány faxem dne 19. března 2006 (správně „19. června 2006“), avšak „faxové podání nebylo následně doloženo originálem ani písemným podáním shodného znění“. Soud prvního stupně „tak neměl k námitkám třetího žalovaného přihlédnout a projednat je a rozhodnout“.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal třetí žalovaný dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., namítaje existenci dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a odst. 3 o. s. ř., tj. že řízení je postiženou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Dovolatel zdůrazňuje, že „námitky byly městskému soudu zaslány dne 19. června 2006, a to prostřednictvím doporučené zásilky“, přičemž dovolacímu soudu předkládá ověřenou kopii poštovního podacího archu. „Pokud by skutečně nebyly písemné (poštou odeslané) námitky obsaženy ve spisu“ – pokračuje dovolatel – „pak tato skutečnost nemůže jít k tíži žalovaného a je nutno vycházet z toho, že námitky byly učiněny“. V této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 460/97 (jde o nález ze dne 6. října 1998).
Dále odvolacímu soudu vytýká, že ho neupozornil na to, že „shledává nedostatek podmínek pro konání námitkového řízení“ a neumožnil mu „podání námitek doložit“.
Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání třetího žalovaného je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a je i důvodné.
Podle ustanovení § 42 odst. 3 věty první a druhé o. s. ř. podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.
Z obsahu spisu vyplývá, že třetí žalovaný podal dne 19. června 2006 faxem námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu (č. l. 9-10). Originál faxového podání ani písemné podání shodného znění se ve spise nenachází. Na č. l. 30 je žurnalizována listina nadepsaná „rejstřík Sm 30 Sm 107/2008 Městský soud v Praze“, která obsahuje mimo jiné údaje „19. 6. 2006 faxové podání – námitky“ a „21. 6. 2006 námitky proti sm. pl. rozkazu“. Dále je na listině úřední záznam, podle něhož třetí žalovaný podal námitky „včas ve lhůtě dne 21. 6. 2006“ a který byl podkladem pro „převod“ věci do rejstříku Cm (viz č. l. 32). V přílohové obálce se dále nachází kopie „úhrnného dodacího lístku doporučených zásilek č. 8211 pošty Praha 2, v němž je mimo jiné uvedena zásilka č. 046749, podací pošta Plzeň 1.
Již ze shora uvedených skutečností je zjevné, že závěr, podle něhož soud prvního stupně neměl k námitkám třetího žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu přihlížet, jelikož nebyly doplněny předložením originálu, případně písemným podáním shodného znění, neobstojí (a je přinejmenším předčasný); odvolací soud totiž přehlédl skutečnosti plynoucí z obsahu spisu, které soud prvního stupně vedly k věcnému projednání námitek, což vedlo k tomu, že se s nimi v důvodech rozhodnutí nijak nevypořádal.
Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty za středníkem a odst. 3 věty první o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
V další fázi řízení odvolací soud při řešení otázky, zda třetí žalovaný faxem podané námitky vskutku v souladu s ustanovením § 42 odst. 3 o. s. ř. doplnil, vezme v úvahu všechny skutečnosti plynoucí z obsahu spisu, a to i ve vazbě na listinu (poštovní podací arch pošty Plzeň) předloženou dovolatelem současně s dovoláním (viz č. l. 107), která obsahuje podací číslo zásilky „46749“. Nepřehlédne ani závěry formulované Ústavním soudem v rozhodnutích ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. III. ÚS 674/04, ze dne 23. listopadu 2000, sp. zn. III. ÚS 329/2000, ze dne 6. října 1998, sp. zn. I. ÚS 460/97 a ze dne 17. ledna 2006, sp. zn. I. ÚS 463/03.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný. V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. září 2011
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu