Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníZamítnutoKategorie E - rutinníObčanské1× citováno

Spisová značka

29 Cdo 2737/2016

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 28. 2. 2017ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.2737.2016.1
Další údaje
Předmět řízení: Příslušnost soudu věcná Zastoupení Podmínky řízení

Právní věta

⚠ Generováno AI

Je-li dodatečně rozhodnuto, že věc v prvním stupni projednával věcně nepříslušný soud, není k ochraně účastníka v odvolacím řízení proti jeho rozhodnutím nezbytné ustanovení advokáta. Účastníci i soudy jsou rozhodnutím o věcné příslušnosti vázáni podle § 104a odst. 7 o. s. ř. a dovolací řízení se při neodstranění nedostatku povinného zastoupení zastaví podle § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

  • Cituje:31 NSČR 9/2015

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

29 Cdo 2737/2016

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobce J. K., proti žalované JUDr. J. Š., zastoupené Mgr. Jiřím Vrbou, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 120 00, o vydání věci, vedené (původně) u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 414/2013, nyní u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 6/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2015, č. j. 55 Co 48/2015-91 (101), takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 2. května 2014, č. j. 41 C 414/2013-67, zamítl žádost žalobce (J. K.) ze dne 14. května 2013 o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení.

Následně usnesením ze dne 29. září 2014, č. j. 41 C 414/2013-78, Obvodní soud pro Prahu 2 – odkazuje na ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích − řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil.

Proti výše označeným usnesením podal žalobce odvolání (srov. č. l. 83 - 84, č. l. 87 - 88) a současně požádal o ustanovení zástupce.

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 12. února 2015, č. j. 41 C 414/2013-81 (91), žádost žalobce o ustanovení zástupce pro podání odvolání zamítl. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. května 2015, č. j. 55 Co 48/2015-91 (101), usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti posledně označenému usnesení podal žalobce dovolání.

Jelikož při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání, Nejvyšší soud ho usnesením ze dne 1. února 2017, č. j. 29 Cdo 2737/2016-116, vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení a poučil ho o následcích nečinnosti.

Podáním došlým Nevyššímu soudu 13. února 2017 žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

V době po podání dovolání a před předložením věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání, rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. listopadu 2015, č. j. Ncp 1727/2015-104, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy a že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze. Posledně označený soud také předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání, s tím, že věc je vedena pod sp. zn. 24 Cm 6/2016.

Otázku, zda dovolatel splňoval předpoklady pro ustanovení zástupce (advokáta) pro řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2015, vyhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce zastavil podle ustanovení § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

Učinil tak proto, že – jak je zřejmé z obsahu spisu – žalobce se domáhal ustanovení zástupce pro řízení o jeho odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. května 2014 a ze dne 29. září 2014.

V situaci, kdy následně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. listopadu 2015 určil, že k projednání věci jsou věcně příslušné krajské soudy a kdy tímto usnesením jsou účastníci řízení i soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.), je zcela zjevné, že k ochraně zájmů žalobce v označených odvolacích řízení není nezbytně třeba, aby byl zastoupen advokátem, když odvoláním napadená usnesení vydal věcně nepříslušný soud.

Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud pro účely dalšího řízení doplňuje, že v situaci, kdy Vrchní soud ve věci rozhodl podle ustanovení § 104a o. s. ř. a věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu prvního stupně, zjevně neměl pochybnosti o včasnosti odvolání žalobce, přičemž tento jeho názor sdílí i soud dovolací.

V dalším průběhu řízení tak Městský soud v Praze jako soud odvolací nejprve rozhodne o obou odvoláních žalobce a následně bude ve věci jako soud prvního stupně v řízení pokračovat.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. února 2017

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací