Plný text
29 Cdo 3413/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Č. s., a. s., , proti žalovanému Ing. R. V., zastoupenému Mgr. M. M., advokátkou, , o nahrazení rozhodnutí F. a. Č. r., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 25 C 216/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. února 2007, č. j. 24 Co 340/2006 - 59, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.099,95 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, do rukou advokátky žalovaného.
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. března 2006, č. j. 25 C 216/2005-27 tak, že zamítl žalobu s návrhem, aby soud nahradil nález F. a. Č. r.(dále jen „.F. a.“) ze dne 6. května 2005, , potvrzený rozhodnutím F. a. o námitkách ze dne 16. května 2005, , rozhodnutím, kterým se zamítá návrh, podle kterého je žalobkyně povinna vrátit žalovanému odčerpané finanční prostředky ve výši 11.288 Kč s 3,5% úrokem z prodlení ročně od 20. ledna 2003 do zaplacení (výrok I.), dále rozhodl o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů před soudem prvního stupně 9.297,30 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 9.619,05 Kč (výrok II.).
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Žalovaný ve vyjádření k dovolání argumentuje ve prospěch správnosti napadeného rozhodnutí a navrhuje, aby jako nedůvodné bylo odmítnuto.
Dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé upravuje ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení je však výslovně vyloučena - úpravou obsaženou v § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. - ve věcech, v nichž bylo dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč. K příslušenství pohledávky se nepřihlíží. Přitom rozhodování o vrácení odčerpaných finančních prostředků dle smlouvy o vydání a používání platební karty je podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. r) o. s. ř. obchodní věcí.
Vzhledem k tomu, že přípustnost dovolání nelze opřít ani o žádné jiné ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je jako nepřípustné podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Dovolatelka (tím, že podala nepřípustné dovolání) z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, takže žalovanému vzniklo podle ustanovení § 146 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (dále jen „vyhláška“). Sazba odměny se pak určuje podle § 3 odst. 1 bodu 4, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 16 odst. 2 vyhlášky částkou 4.610,- Kč. Po snížení o 50% ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 vyhlášky (advokátka žalovaného učinila v dovolacím řízení toliko jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání), jde o částku 2.305,- Kč. Spolu s režijním paušálem určeným podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částkou 300,- Kč a DPH 19 %, která činí 494,95 Kč, náleží žalovanému 3.099,95 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 27. května 2009
JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu