Usnesení ze dne 26. 10. 2011
Plný text
29 Cdo 3715/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci společnosti DVORAN & KALANDR - FARM TECHNIC, spol. s r. o., se sídlem [adresa] PSČ 796 01, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v [adresa] za účasti 1) Ing. D. D., 2) J. D., a 3) L. K., zastoupeného JUDr. Petrem Elšíkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 7, PSČ 779 00, o zrušení společnosti a jmenování likvidátora, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Cm 221/2009, o dovolání L. K. proti Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. dubna 2010, č. j. 8 Cmo 25/2010-167, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. dubna 2010,
č. j. 8 Cmo 25/2010-167 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením odvolací soud odmítl odvolání společnosti proti výroku V. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. září 2009, č. j. 18 Cm 221/2009-27, kterým soud prvního stupně ukončil řízení vůči Ing. D. D. a J. D. (výrok I.), odmítl odvolání účastníka J. D. v rozsahu, v němž směřuje proti výroku V., v rozsahu, jímž bylo zastaveno řízení vůči Ing. D. D. (výrok III.), zrušil výrok V. usnesení soudu prvního stupně v rozsahu, jímž bylo řízení skončeno proti J. D. (výrok V.), zastavil řízení o odvolání Ing. D. D. (výrok II.) a usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I., II a III. změnil tak, že společnost DVORAN & KALANDR - FARM TECHNIC, spol. s r. o. (dále jen „společnost“) se nezrušuje s likvidací, likvidátor se nejmenuje a společnosti se neukládá povinnost zaplatit soudní poplatek (výrok IV.). Dále pak rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky VI. a VII.).
Řízení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora zahájil Krajský soud v Brně soud bez návrhu usnesením dne 2. června 2009, když společnost přes výzvu soudu nepodala řádný návrh na úpravu „adresy skutečného místa podnikání“, dne vzniku funkce statutárního orgánu, výše obchodního podílu jednotlivých společníků a rodného čísla jednatele. „Navíc soud prvního stupně zjistil, že společnost neuvedla do souladu společenskou smlouvu s ustanoveními obchodního zákoníku ve znění zákona č. 370/2000 Sb.“ Soud prvního stupně dovodil, že zrušení společnosti s likvidací je v zájmu ochrany třetích osob podle ustanovení § 29 odst. 6 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“).
Odvolací soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že po rozhodnutí soudu prvního stupně nastaly takové skutečnosti, které podstatně mění skutkový stav, z něhož je třeba při rozhodování o zrušení společnosti a nařízení likvidace vycházet. Zatímco v době, kdy rozhodoval soud prvního stupně, nebyly u společnosti zapsány výše uvedené povinné údaje, v době rozhodování odvolacího soudu jsou tyto údaje již v obchodním rejstříku zapsány, vyjma výše podílu každého společníka, avšak společnost doložila, že kroky ke zjednání nápravy činí, když prostřednictvím pošty návrh rejstříkovému soudu odeslala.
Podle názoru odvolacího soudu nepředstavují chybějící údaje o výši podílu každého ze dvou společníků důvod ke zrušení společnosti, neboť nelze z ničeho dovodit, že takový postup by byl v zájmu ochrany třetích osob, přičemž tyto osoby si údaj o výši podílů společníků mohou samy zjistit nahlédnutím do zakladatelských dokumentů založených ve sbírce listin, prostřednictvím sítě internet.
To, zda společnost uvedla či neuvedla společenskou smlouvu do souladu s ustanoveními obchodního zákoníku ve znění zákona č. 370/2000 Sb. odvolací soud nezkoumal, neboť to nebylo důvodem, pro který soud prvního stupně společnost zrušil. Za irelevantní považoval námitku L. K., podle níž společnost nemá reálný výhled podnikat.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal L. K. dovolání, v němž co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolatel namítá, že důvody pro zrušení společnosti trvaly i v době rozhodování odvolacího soudu, neboť společnost ani přes výzvu rejstříkového soudu ze dne 20. září 2004 nesplnila povinnost uvést společenskou smlouvu do souladu s ustanoveními obchodního zákoníku ve znění zákona č. 370/2000 Sb., čímž se odvolací soud vůbec nezabýval. Společenská smlouva trpí závažnými nedostatky v předmětu činnosti společnosti, který se neshoduje se zápisem v obchodním rejstříku.
Dovolatel dále uvádí, že společenská smlouva v článku III. odst. 2 ukládá společníkům povinnost ručit za závazky společnosti do výše svého podílu, ačkoli je v této části v rozporu s kogentním ustanovením § 106 odst. 2 obch. zák., podle kterého společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků. Také poukazuje na článek VIII. odst. 2 společenské smlouvy, kde stanoví, že „podíly společníků…na ztrátě jsou stanoveny podle výše vkladů společníků“ přičemž tímto porušuje kogentní ustanovení § 106 obch. zák. a neoprávněně rozšiřuje společníkům odpovědnost za ztrátu.
Proto dovolatel navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Dovolací soud se ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že podala-li již společnost návrh na zápis posledního z údajů, kterých se týkala výzva soudu ke zjednání nápravy podle § 29 odst. 6 obch. zák., nebyla v době rozhodování odvolacího soudu splněna podmínka, že rozhodnutí o zrušení společnosti je v zájmu ochrany třetích osob. Nehledě ani na to, že nedostatek (zápis výše podílů společníků) mohl odstranit sám rejstříkový soud postupem podle § 200b odst. 1 o. s. ř.
Pokud pak jde o dovolatelem tvrzený další důvod pro zrušení společnosti, v ustanovení části sedmé, článku VII. bodu 20 zákona č. 370/2000 Sb., se určuje, že obchodní „společnosti jsou povinny uvést společenské smlouvy a stanovy do souladu s ustanoveními tohoto zákona do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud z ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného, jinak může soud i bez návrhu společnost zrušit a nařídit její likvidaci. Společník, který zneužije svého postavení ve společnosti nebo bude vázat přizpůsobení společenské smlouvy nebo stanov na neoprávněné výhody a v důsledku toho zmaří přizpůsobení společenské smlouvy nebo stanov požadavkům tohoto zákona, odpovídá ostatním společníkům a věřitelům společnosti za škodu, jež jim v důsledku tohoto jednání vznikla.“ Z ustanovení § 68 odst. 7 obch. zák., ve znění účinném v době rozhodování soudů obou stupňů, pak plyne, že v případech, kdy tento zákon umožňuje zrušení společnosti rozhodnutím soudu, stanoví soud před rozhodnutím o zrušení společnosti lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je jeho odstranění možné.
Jak plyne z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně, tento soud společnost k přizpůsobení společenské smlouvy ustanovením zákona č. 370/2000 Sb. vyzval. Nepostupovala-li společnost podle výzvy soudu, byl dán další důvod pro zrušení společnosti, což také soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení uvedl. Nezabýval-li se odvolací soud tímto důvodem pro zrušení společnosti, je jeho právní posouzení věci neúplné a tedy i nesprávné.
Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné, Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2, věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1, věta třetí, o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2011
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu
Usnesení ze dne 26. 4. 2012
Plný text
29 Cdo 3715/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci společnosti DVORAN & KALANDR - FARM TECHNIC, spol. s r. o., se sídlem [adresa] PSČ 796 01, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v [adresa] za účasti 1) Ing. D. D., 2) J. D. a 3) L. K., zastoupeného JUDr. Petrem Elšíkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 7, PSČ 779 00, o zrušení společnosti a jmenování likvidátora, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Cm 221/2009, o dovolání L. K. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. dubna 2010, č. j. 8 Cmo 25/2010-167, takto:
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2011, č. j. 29 Cdo 3715/2010-213, se opravuje tak, že zní: „Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. dubna 2010, č. j. 8 Cmo 25/2010-167 se ve výroku IV. a v souvisejícím výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.“
Odůvodnění:
Ve výše označeném usnesení Nejvyššího soudu došlo ke zjevné nesprávnosti ve výroku, kterým Nejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. dubna 2010, č. j. 8 Cmo 25/2010-167.
Protože dovolání směřovalo pouze proti výroku IV. citovaného usnesení a nikoliv proti usnesení jako celku (čemuž ostatně odpovídá i odůvodnění opravovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu), předsedkyně senátu 29 Cdo v intencích § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, tuto jinou zřejmou nesprávnost opravila způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. dubna 2012
doc. JUDr. Ivana Štenglová předsedkyně senátu
Usnesení ze dne 10. 10. 2012
Plný text
29 Cdo 3715/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci společnosti DVORAN & KALANDR - FARM TECHNIC, spol. s r. o., se sídlem [adresa] PSČ 796 01, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v [adresa] za účasti 1) Ing. D. D., 2) J. D., a 3) L. K., zastoupeného JUDr. Petrem Elšíkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 7, PSČ 779 00, o zrušení společnosti a jmenování likvidátora, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Cm 221/2009, o dovolání L.K. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. dubna 2010, č. j. 8 Cmo 25/2010-167, takto:
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2012, č. j. 29 Cdo 3715/2010-234, se opravuje tak, že se za slova „ve výroku IV.“ doplňují slova „,ve výroku VI.“
Odůvodnění:
Ve výše označeném usnesení Nejvyššího soudu došlo ke zjevné nesprávnosti ve výroku, kterým Nejvyšší soud opravil své usnesení ze dne 26. října 2011, č. j. 29 Cdo 3715/2010-213.
Protože na zrušovaném výroku IV. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. dubna 2010, č. j. 8 Cmo 25/2010-167 je závislý nejen výrok o nákladech odvolacího řízení, ale i výrok o nákladech řízení (před soudem prvního stupně), tj. výrok VI. usnesení odvolacího soudu předsedkyně senátu 29 Cdo v intencích § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, tuto jinou zřejmou nesprávnost opravila způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. října 2012
doc. JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu