Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníKategorie E - rutinní5× citováno

Spisová značka

29 Cdo 3844/2011

Téma · generováno AIDoručení návrhu rozhodnutí společníkovi per rollam

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 29. 8. 2013ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.3844.2011.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovolání Společník Společnost s ručením omezeným

Shrnutí · generováno AI

Společnost napadla rozhodnutí, jímž byla pro nedoručení návrhu jednomu ze společníků vyslovena neplatnost rozhodnutí přijatých mimo valnou hromadu. Nejvyšší soud dovolání odmítl, protože nedoručení návrhu při postupu per rollam představuje podstatné porušení práv společníka, i kdyby jeho hlasy nemohly výsledek změnit.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Nedoručení návrhu rozhodnutí společníku společnosti s ručením omezeným při rozhodování per rollam je podstatným porušením jeho práv podle § 130 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Na tom nic nemění, že společník nemohl vahou svých hlasů ovlivnit výsledek hlasování. Dovolání proti potvrzení neplatnosti takových usnesení nebylo přípustné.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (1)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Nejvyšší soud však napadené rozhodnutí zásadně právně významným neshledává, neboť dovoláním zpochybněný závěr, podle něhož představuje nedoručení návrhu rozhodnutí společníku společnosti s ručením omezeným v rozporu s požadavkem § 130 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku (dále jen „ obch. zák. “), podstatné porušení práv dotčeného společníka, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

29 Cdo 3844/2011

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci navrhovatelky R. F., za účasti společnosti Dům Janského 2248, spol. s r. o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Antonínem Navrátilem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 1, PSČ 110 00, o určení práva, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 233/2008, o dovolání společnosti Dům Janského 2248, spol. s r. o. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. března 2011, č. j. 14 Cmo 640/2009-57, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. března 2009, č. j. 76 Cm 233/2008-26, vyslovil neplatnost usnesení přijatých společníky společnosti Dům Janského 2248, spol. s r. o. (dále jen „společnost“) mimo valnou hromadu o schválení řádné účetní závěrky za rok 2007 a ponechání vykázaného zisku za rok 2007 ve společnosti za účelem snížení ztráty minulých období, oznámených společníkům dne 10. července 2008 (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

V záhlaví označeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu, a to výslovně „v celém jeho rozsahu“, podala společnost dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné.

V rozsahu, ve kterém směřuje i proti té části prvního výroku napadeného usnesení, jíž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně i ve výroku o nákladech řízení, a proti druhému výroku usnesení o nákladech odvolacího řízení, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Ve zbývajícím rozsahu, v němž směřuje proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé, může dovolání být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Nejvyšší soud však napadené rozhodnutí zásadně právně významným neshledává, neboť dovoláním zpochybněný závěr, podle něhož představuje nedoručení návrhu rozhodnutí společníku společnosti s ručením omezeným v rozporu s požadavkem § 130 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), podstatné porušení práv dotčeného společníka, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

V usnesení ze dne 20. června 2012, sp. zn. 29 Cdo 1717/2011 (které je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí dále označená – na webových stránkách Nejvyššího soudu), Nejvyšší soud vysvětlil, že je-li akcionáři znemožněna účast na valné hromadě, jde o podstatné porušení jeho práv; tyto závěry se prosadí i v poměrech společnosti s ručením omezeným, a to i ve vztahu k rozhodování postupem podle § 130 obch. zák. Jak v témže rozhodnutí Nejvyšší soud doplnil, skutečnost, že společník neměl možnost ovlivnit vahou svých hlasů výsledek hlasování, není sama o sobě důvodem k závěru, že porušení zákona či stanov (společenské smlouvy) nemělo závažné právní následky (v této souvislosti nelze přehlédnout, že rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 1997, sp. zn. 1 Odon 74/96, jehož závěrů se společnost dovolává, byl přijat při výkladu obchodního zákoníku ve znění před novelou provedenou zákonem č. 142/1996 Sb., kdy předpoklady, za nichž soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady, nebyly ustanovením § 131 obch. zák. upraveny).

V souvislosti s výše uvedeným lze poukázat i na význam práva společníka podílet se vahou svých hlasů na přijímání rozhodnutí postupem podle § 130 obch. zák. (srov. k tomu např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2838/2011), jakož i účel úpravy přijímání rozhodnutí per rollam (srov. obdobně k účelu svolání valné hromady např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006, uveřejněné pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 66/2011).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání společnosti bylo odmítnuto, a navrhovatelce podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

V Brně 29. srpna 2013

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací