Plný text
29 Cdo 4658/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně OFIN a. s., se sídlem [adresa] PSČ 723 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené správkyní podniku JUDr. Evou Janíkovou, advokátkou, se sídlem ve [adresa] proti žalovaným 1) Ing. D. K., 2) L. D., 3) Ing. L. K., a 4) J. Z., o zaplacení 1.766.645,09 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 193/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. dubna 2014, č. j. 8 Cmo 141/2014-34, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. března 2014, č. j. 24 Cm 193/2013-23, se zastavuje. II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. dubna 2014, č. j. 8 Cmo 141/2014-34, se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 6. března 2014, č. j. 24 Cm 193/2013-23, Krajský soud v Ostravě zastavil řízení o zaplacení částky 1.766.645,09 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře podle § 194 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu, jakož i proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně dovolání.
Dovolání je ve smyslu § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze.
Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle § 201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání” proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, zastavil podle § 104 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu pak Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř., neboť dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož je správce závodu (do 31. prosince 2013 „podniku“) oprávněn zastupovat povinného pouze v řízeních, v nichž je povinný účastníkem řízení a (současně) které se týkají závodu, plyne z výslovného znění § 338k odst. 6 o. s. ř., jakož i z judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2008, sp. zn. 29 Cdo 699/2008, uveřejněné pod číslem 23/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Závěr odvolacího soudu, podle něhož není pohledávka na náhradu škody vůči členům statutárního orgánu obchodní společnosti (způsobené porušením povinnosti péče řádného hospodáře) součástí závodu společnosti (a řízení o jejím zaplacení tudíž není řízením týkajícím se závodu povinné ve smyslu § 338k odst. 6 o. s. ř.), je v souladu s (odvolacím soudem přiléhavě citovaným) rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2011, sp. zn. 29 Cdo 1499/2009, uveřejněným pod číslem 53/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Od tohoto závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci.
Uplatňuje-li tudíž povinná (žalující společnost) pohledávku vůči členům svého představenstva z titulu náhrady škody způsobené tvrzeným porušením péče řádného hospodáře, tedy pohledávku ze vztahu, který není součástí závodu povinné, nejde o řízení, týkající se závodu povinné a správce závodu není oprávněn povinnou v takovém řízení zastupovat podle § 338k odst. 6 o. s. ř.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. dubna 2015
JUDr. Petr Š u k předseda senátu