Plný text
29 Cdo 597/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně GORASAN COMPANY LIMITED, se sídlem 35 Theklas Lysioti Street, EAGLE STAR HOUSE, 6th floor, P. C. 3030, Limassol, Cyprus, Reg. No. HE 15 45 97, zastoupené JUDr. Petrem Matějkou, advokátem, se sídlem v [adresa] proti žalované H. V., zastoupené JUDr. Jiřím Bílkem, advokátem, se sídlem v [adresa] proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 Cm 28/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. srpna 2010, č. j. 14 Cmo 178/2010-52, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek ze dne 17. března 2010, č. j. 22 Cm 28/2009-22, jímž Krajský soud v Brně zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 28. května 2009, č. j. 22 Cm 28/2009-4, kterým uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 30.880,- Kč s 6% úrokem od 6. března 2008 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 103,- Kč a náklady řízení, tak, že směnečný platební rozkaz ponechal v plném rozsahu v platnosti.
Dovolání žalované proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Učinil tak proto, že podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 (zakládajícího mimo jiné přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé) není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Není přitom pochyb, že spor o zaplacení směnky (jímž je i projednávaná věc) je z hlediska procesního ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. p) o. s. ř. obchodní věcí (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3561/2008, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Skutečnost, že odvolací soud účastníky řízení nesprávně poučil, že dovolání je přípustné, pak přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 73/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. března 2011
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu