Usnesení

Spisová značka

29 ICdo 115/2026

Téma · generováno AIOdklad vykonatelnosti peněžitého plnění v insolvenci

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2026-06-04ECLI:CZ:NS:2026:29.ICDO.115.2026.1
Další údaje
Předmět řízení: Odklad vykonatelnosti

Shrnutí · generováno AI

V incidenčním sporu bylo rozhodnuto, že dřívější platby jsou vůči věřitelům neúčinné a mají být vráceny do majetkové podstaty. Dovolatel žádal odklad vykonatelnosti povinnosti zaplatit 250 000 Kč. Nejvyšší soud návrh zamítl, protože nedoložil konkrétní závažný dopad vymáhání na své majetkové poměry.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Odklad vykonatelnosti podle § 243 písm. a) o. s. ř. předpokládá, že dovolatel konkrétně doloží hrozbu závažné újmy z neprodleného výkonu rozhodnutí. U peněžitého plnění se závažnost újmy posuzuje zejména podle dopadu vymáhání na majetkové poměry povinného. Pouhé tvrzení, že dovolatel penězi nedisponuje, ani poukaz na rozdílnou praxi odvolacího soudu nepostačují.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Závažnost újmy, která ve smyslu § 243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele).
    Zobrazit v textu
  • Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povinnému (dovolateli), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak závažně se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v majetkových poměrech povinného (dovolatele) [se zřetelem k rozsahu majetku povi
    Zobrazit v textu
  • Tvrzení, jimiž dovolatel odůvodnil svůj návrh na odklad vykonatelnosti (argument, že v případě úhrady finančních prostředků na účet majetkové podstaty tyto zde zůstanou „ležet“ bez dalšího nakládání, jakož i argument, že danými finančními prostředky již nedisponuje), sama o sobě nic nevypovídají o závažnosti dopadu neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce do jeho vlastních majetkových poměrů; proto nejsou způsobilá odůvodnit vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

KSCB 46 INS 17979/2023 31 ICm 939/2025 29 ICdo 115/2026-132

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobce Insolvency Project v. o. s., se sídlem [adresa] b, PSČ 500 03, identifikační číslo osoby [IČO], jako insolvenčního správce dlužníka M. H., zastoupeného Mgr. Kateřinou Kavalírovou, advokátkou, se sídlem [adresa] PSČ 500 03, proti žalovanému J. K., zastoupenému Mgr. Klárou Hašovou, advokátkou, se sídlem [adresa] PSČ 110 00, o neúčinnosti právního jednání dlužníka, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 31 ICm 939/2025, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka M. H., vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 46 INS 17979/2023, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. ledna 2026, č. j. 31 ICm 939/2025, 102 VSPH 852/2025-55 (KSCB 46 INS 17979/2023), o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. ledna 2026, č. j. 31 ICm 939/2025, 102 VSPH 852/2025-55 (KSCB 46 INS 17979/2023), se zamítá.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem ze dne 28. července 2025, č. j. 31 ICm 939/2025-31, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Určil, že právní jednání dlužníka (M. H.) spočívající v tom, že ve dnech 8. června 2023, 22. června 2023 a 7. července 2023 uhradil žalovanému (J. K.) částky v souhrnné výši 250 000 Kč, je vůči věřitelům dlužníka neúčinné (bod I. výroku).

[2] Uložil žalovanému zaplatit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na účet majetkové podstaty dlužníka částku 250 000 Kč (bod II. výroku).

[3] Uložil žalovanému zaplatit žalobci (Insolvency Project v. o. s., jako insolvenčnímu správci dlužníka) na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 30 841,61 Kč (bod III. výroku).

[4] Uložil žalovanému zaplatit státu na soudním poplatku do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 2 000 Kč (bod IV. výroku).

2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil (včetně závislých výroků) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, nebo aby je změnil v tom duchu, že se žaloba zamítá.

4. Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, neboť neprodleným výkonem rozhodnutí by mu hrozila závažná újma spočívající zejména v povinnosti uhradit značnou částku, kterou již nemá k dispozici, přičemž s ohledem na nejednotnou rozhodovací praxi odvolacího soudu a vysokou pravděpodobnost úspěchu dovolání je dle jeho názoru odklad vykonatelnosti plně odůvodněný a současně se nedotkne práv jiných osob ani průběhu insolvenčního řízení.

5. Žalobce ve vyjádření nesouhlasil s navrhovaným odkladem vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť tento nelze odůvodnit „nejednotností“ rozhodovací praxe odvolacího soudu. Zbývající požadavky, zejména závažná újma dovolatele, pak nejsou náležitě tvrzeny a doloženy.

6. Pro dovolací řízení, a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, je rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v aktuálním znění (dále jen „o. s. ř.“).

7. Podle § 243 písm. a/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

8. Předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud shrnul v usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z jehož závěrů usnesení sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 výslovně vychází).

9. Závažnost újmy, která ve smyslu § 243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povinnému (dovolateli), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak závažně se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v majetkových poměrech povinného (dovolatele) [se zřetelem k rozsahu majetku povinného (dovolatele) a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí]; srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněného pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

10. Tvrzení, jimiž dovolatel odůvodnil svůj návrh na odklad vykonatelnosti (argument, že v případě úhrady finančních prostředků na účet majetkové podstaty tyto zde zůstanou „ležet“ bez dalšího nakládání, jakož i argument, že danými finančními prostředky již nedisponuje), sama o sobě nic nevypovídají o závažnosti dopadu neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce do jeho vlastních majetkových poměrů; proto nejsou způsobilá odůvodnit vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti. Důvodem pro odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí pak nemůže být ani poukaz na rozdílnou rozhodovací praxi odvolacího soudu v obdobných věcech (v odpůrčích sporech vyvolaných stejným insolvenčním řízením), neboť ani uvedená okolnost nesvědčí o jakékoliv újmě, která by neprodleným výkonem rozhodnutí či exekucí hrozila dovolateli.

11. Nejvyšší soud proto návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítl.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 6. 2026

Mgr. Milan Polášek předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací