Plný text
MSPH 59 INS 9650/2023 208 ICm 4003/2023 29 ICdo 131/2025-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobce Europrom s. r. o., se sídlem [adresa] PSČ 110 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného Mgr. Jakubem Horkým, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 110 00, proti žalované CLAIMS GROUP s. r. o., se sídlem [adresa] PSČ 767 01, identifikační číslo osoby [IČO], o určení pravosti a výše pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 208 ICm 4003/2023, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 59 INS 9650/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. března 2025, č. j. 208 ICm 4003/2023, 105 VSPH 77/2025-49 (MSPH 59 INS 9650/2023), takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 14. ledna 2025, č. j. 208 ICm 4003/2023-41, odkazuje na § 9 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. září 2024, „č. j. 105 VSPH 625/2024-32“ (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů „odvolacího“ řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 12. března 2025, č. j. 208 ICm 4003/2023, 105 VSPH 77/2025-49 (MSPH 59 INS 9650/2023), potvrdil usnesení insolvenčního soudu, a to ve znění bodu II. výroku tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů „dovolacího“ řízení (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné k řešení právní otázky, zda se na něj (jako na dlužníka bez dispozičních oprávnění, jehož úpadek je řešen konkursem), vztahuje poplatková povinnost v incidenčním sporu, včetně poplatku za dovolání.
Insolvenční soud usnesením ze dne 25. června 2025, č. j. 208 ICm 4003/2023-56, vyzval žalobce, aby do patnácti dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za dovolání ve výši 4.000,- Kč; současně ho poučil o následcích nečinnosti; usnesení bylo doručeno zástupci žalobce 30. června 2025. Po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku za dovolání předložil insolvenční soud věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání (viz č. l. 58-59).
Jelikož dovolatel nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením insolvenčního soudu ze dne 25. června 2025, Nejvyšší soud řízení o jeho dovolání zastavil (§ 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích).
Učinil tak proto, že k otázce, zda je dovolatel osvobozen od soudního poplatku podle § 11 odst. 1 písm. n) zákona o soudních poplatcích, se vyjádřil již v usnesení ze dne 21. listopadu 2024, sp. zn. 21 Cdo 2245/2024. Přitom dospěl k závěru, podle něhož žalobce jako dlužník bez dispozičních oprávnění (insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení jeho úpadku konkursem usnesením ze dne 28. srpna 2023) není osvobozen od poplatkové povinnosti podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích. Ústavní stížnost podanou žalobcem proti tomuto usnesení Nejvyššího soudu odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 5. března 2025, sp. zn. II. ÚS 403/25.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2025
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu