Plný text
KSPH 83 INS [č.] 77 ICm 2619/2022 29 ICdo 19/2025-96
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce LIQUIDATORS v. o. s., se sídlem [adresa] PSČ 120 00, identifikační číslo osoby [IČO], jako insolvenčního správce dlužníka P. C., zastoupeného Mgr. Pavlem Madronem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 130 00, proti žalované I. L., zastoupené Mgr. Ondřejem Malinou, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 170 00, o určení neúčinnosti právního jednání, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 77 ICm 2619/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka P. C., vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 83 INS [č.], o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2024, č. j. 77 ICm 2619/2022, 106 VSPH [č.]-72 (KSPH 67 INS [č.]), takto:
I. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2024, č. j. 77 ICm 2619/2022, 106 VSPH [č.]-72 (KSPH 67 INS [č.]), a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 5. června 2023, č. j. 77 ICm 2619/2022-55, se zrušují a řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 5. června 2023, č. j. 77 ICm 2619/2022-55, Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Určil, že právní jednání dlužníka, na základě nichž došlo k převodu částky 67 760 Kč na označený bankovní účet žalované dne 23. října 2020, a to smlouva o advokátní úschově uzavřená dne 29. září 2020 mezi GPS legal v. o. s. jako schovatelem, dlužníkem jako prodávajícím a J. A., narozeným XY, jako kupujícím (dále jen „smlouva o advokátní úschově“) a smlouva uzavřená mezi dlužníkem a žalovanou o převodu předmětné částky na uvedený bankovní účet žalované a o nakládání s uvedenými peněžními prostředky na uvedeném bankovním účtu žalované dlužníkem (dále jen „smlouva o převodu a nakládání s finančními prostředky“), jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinná (bod I. výroku).
[2] Uložil žalované zaplatit žalobci do majetkové podstaty dlužníka částku 67 760 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku (bod II. výroku).
[3] Zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobce domáhal určení, že právní jednání dlužníka, na základě nichž došlo k převodu celkové částky 1 480 082 Kč na bankovní účet žalované ve dnech 23. října 2021 a 19. listopadu 2020, a to smlouva o advokátní úschově a smlouva o převodu a nakládání s finančními prostředky, jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinná (bod III. výroku).
[4] Zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobce domáhal zaplacení částky 1 480 082 Kč do majetkové podstaty dlužníka (bod IV. výroku).
[5] Rozhodl o nákladech řízení (bod V. výroku).
2. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 7. října 2024, č. j. 77 ICm 2619/2022, 106 VSPH [č.]-72 (KSPH 67 INS [č.]), potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodech III., IV. a V. výroku (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Odvolací soud – ve shodě s insolvenčním soudem – dospěl k závěru, že smlouva o advokátní úschově, ani smlouva o převodu a nakládání s finančními prostředky ve svém důsledku nevedly (a nemohly vést) ke zkrácení věřitelů dlužníka, popřípadě ke zvýhodnění některého z věřitelů.
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
5. Přípustnost dovolání dovolatel vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Konkrétně jde o tyto otázky:
[1] Lze podle § 235 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), odporovat jen právním jednáním dlužníka, nebo i jiných osob?
[2] Lze se podle § 235 a násl. insolvenčního zákona domáhat vyslovení neúčinnosti právních jednání dlužníka, při nichž dlužník nejedná svým jménem a na svůj účet, nýbrž jako zástupce (zmocněnec) jedná jménem třetí osoby a na její účet (zastoupeného, zmocnitele)?
[3] Může být ujednání o platebním místě obsažené ve smlouvě o advokátní úschově (či jiné smlouvě) právním jednáním, jímž dlužník zkracuje možnost uspokojení svých věřitelů?
[4] Může být dohoda uzavřená mezi dlužníkem a třetí osobou, na jejímž základě třetí osoba přijme na svůj bankovní účet peněžní prostředky dlužníka, přičemž udělením dispozičních práv k tomuto svému účtu umožní dlužníkovi s peněžními prostředky disponovat, právním jednáním, jímž dlužník zkracuje možnost uspokojení svých věřitelů?
[5] Je právní jednání dlužníka, na jehož základě dojde k převodu peněžních prostředků dlužníka na bankovní účet třetí osoby výměnou za to, že mu tato třetí osoba udělí dispoziční oprávnění k peněžním prostředkům na tomto bankovním účtu, právním jednáním bez přiměřeného protiplnění?
[6] Lze námitku relativní neplatnosti právního jednání uplatnit kdykoliv v průběhu soudního řízení (do vyhlášení rozsudku), nebo je její uplatnění limitováno pravidly o koncentraci řízení?
6. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění a pro posouzení přípustnosti dovolání je rozhodný insolvenční zákon ve znění účinném (vzhledem k tomu, že o úpadku dlužníka rozhodl insolvenční soud 15. září 2021) do 30. září 2024 [srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 252/2024 Sb.].
7. Dovolání v dané věci je přípustné podle § 237 o. s. ř., když v posouzení otázek dovolatelem předestřených, na kterých napadené rozhodnutí spočívá, jde o věc dovolacím soudem beze zbytku neřešenou.
8. U přípustného dovolání Nejvyšší soud přihlíží k tomu, zda jsou ve věci splněny podmínky řízení. V tomto směru je rozhodné, že v průběhu dovolacího řízení insolvenční soud usnesením ze dne 24. listopadu 2025, č. j. KSPH 83 INS [č.], zrušil konkurs prohlášený na majetek dlužníka P. C. po splnění rozvrhového usnesení (§ 308 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona). Tímto rozhodnutím, které nabylo právní moci 20. prosince 2025, insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka skončilo (§ 413 odst. 1 poslední věta insolvenčního zákona).
9. Z úpravy obsažené v § 159 odst. 6 insolvenčního zákona přitom plyne, že ve sporu o odpůrčí žalobě (§ 159 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona), který byl přerušen dnem, kdy insolvenční řízení skončilo rozhodnutím, jímž insolvenční soud zrušil konkurs prohlášený na majetek dlužníka po splnění rozvrhového usnesení, lze pokračovat pouze na návrh některého z dlužníkových věřitelů, podaný do 30 dnů ode dne přerušení sporu. V dané věci žádný z věřitelů v zákonné lhůtě návrh na pokračování v řízení nepodal. Proto Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu a insolvenčního soudu zrušil a řízení zastavil (§ 159 odst. 6 insolvenčního zákona, § 104 odst. 1 o. s. ř.).
10. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů je odůvodněn § 163 insolvenčního zákona, § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 9. 2026
JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu