Plný text
29 Nd 471/2026-249
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobkyně J. T., zastoupené Mgr. Jiřím Hrbkem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 142 00, proti žalovanému hlavnímu městu Praze, se sídlem [adresa] PSČ 110 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupenému JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem [adresa] PSČ 120 00, o zaplacení částky 731 300 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 35 C 268/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2026, č. j. 28 Co 384/2025-201, o návrhu žalobkyně na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu Mgr. P. K. a Mgr. Z. S. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 2100/2026.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně (J. T.) podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 2100/2026.
2. Podáním ze dne 18. srpna 2026 namítla dovolatelka podjatost dvou soudců soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28, Mgr. P. K. a Mgr. Z. S., kteří podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu mají rozhodovat (společně s JUDr. J. E., Ph.D.) v její dovolací věci.
3. Námitku podjatosti odůvodnila tím, že označení soudci byli členy senátu Nejvyššího soudu, který vydal „usnesení“ (správně rozsudek) ze dne 21. června 2023, sp. zn. 28 Cdo 1394/2023. Právní názor obsažený v označeném rozhodnutí (s nímž dovolatelka nesouhlasí) se stal východiskem pro opakované rozhodování soudů nižších stupňů i v jiných řízeních a dovolatelka má „důvodnou obavu“, že jmenovaní soudci nebudou schopni objektivně zvážit (její) argumenty proti vlastnímu dříve vyjádřenému názoru.
4. Označení soudci ve vyjádřeních k námitce podjatosti (ze dne 26. srpna 2026) shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají žádný vztah, ani nemají žádný zájem na výsledku sporu; podíleli se toliko (jako soudci dovolacího soudu) na projednávání a rozhodování jiných věcí týchž účastníků (včetně věci označené dovolatelkou).
5. Nejvyšší soud [senát č. 29, kterému podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu přísluší o podané námitce podjatosti rozhodnout v souladu s § 16 odst. 1 větou druhou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)] dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
6. Podle § 14 o. s. ř., soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
7. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
8. V daném případě dovolatelka opírá vznesenou námitku podjatosti jen o skutečnosti, které jako nezpůsobilé vylučuje výslovné znění § 14 odst. 4 o. s. ř. (rozhodování v jiných věcech).
9. Nejvyšší soud proto aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) rozhodl, že označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 9. 2026
JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu