Plný text
KSHK 40 INS XY 29 NSČR 104/2015-P8-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka P. P., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 40 INS XY, o přihlášce pohledávky věřitele č. 8, o dovolání věřitele č. 8 J. K., narozeného XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. července 2015, č. j. KSHK 40 INS XY, 3 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 18. června 2014, č. j. KSHK 40 INS XY, odmítl Krajský soud v Hradci Králové (dále též jen „insolvenční soud“) - vycházeje z ustanovení § 173 odst. 1 a § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) - přihlášku pohledávky věřitele č. 8 J. K. ve výši 45.000 Kč (bod I. výroku) a určil, že právní mocí rozhodnutí končí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení v rozsahu odmítnuté přihlášky (bod II. výroku).
K odvolání věřitele č. 8 Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 8 dovolání a požaduje, aby Nejvyšší zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil k dalšímu řízení.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části).
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).
Údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává.
Dovolatel co do přípustnosti dovolání uvádí, že se dovolává „podle § 239 o. s. ř. za podmínek v něm uvedených“, k čemuž budiž uvedeno, že označené ustanovení toliko určuje, že přípustnost dovolání (§ 237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení § 241b odst. 1 a 2 tím nejsou dotčena. Dále dovolatel uvádí, že dovolání „odůvodňuje“ podle § 237 o. s. ř. a má za to, že dovolání je opodstatněné, „jelikož lze podat dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kde došlo k tomu, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodné praxe dovolacího soudu a stejně tak, že odvolací soud věc posoudil odlišně a to proto, protože dovolacím soudem byla právní otázka posouzena rozdílně“.
Shora označená pasáž dovolání (bod I. dovolání) je jen nepřesnou parafrází textu § 237 o. s. ř., aniž by v kterékoli z dalších částí dovolání dovolatel jakkoli zmínil, jaké ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu napadené usnesení odporuje a v čem se napadené usnesení liší od rozhodnutí Nejvyššího soudu, nebo aniž by přípustnost dovolání jakkoli jinak řádně vymezil.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. října 2015
JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu