Plný text
KSPL 27 INS 2123/2008 29 NSČR 106/2013-A-160
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka IDS distributor, spol. s r. o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného JUDr. Pavlem Vespalcem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 301 17, o insolvenčních návrzích věřitelů 1/ Pěkný - Unimex s. r. o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného Mgr. Danielem Siwym, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 737 01 a 2/ České spořitelny, a. s., se sídlem [adresa] PSČ 140 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného JUDr. Pavlem Novákem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 140 00, za účasti Krajského státního zastupitelství v Plzni, se sídlem v [adresa] sp. zn. KSPL 27 INS 2123/2008, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. dubna 2013, č. j. KSPL 27 INS 2123/2008, 1 VSPH 325/2013-A-156, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 4. února 2013, č. j. KSPL 27 INS 2123/2008-A-136, Krajský soud v Plzni (dále též jen „insolvenční soud“) k insolvenčnímu návrhu v záhlaví označených insolvenčních navrhovatelů (věřitelů) mimo jiné zjistil úpadek dlužníka IDS distributor, spol. s r. o. (bod I. výroku), ustanovil insolvenčního správce (bod II. výroku) a prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod III. výroku).
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a III. výroku.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dle ustanovení § 237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části); (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013).
Požadavku, aby v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, dovolatel nedostál.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 18. listopadu 2013
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu