Plný text
KSCB 28 INS 17326/2012 29 NSČR 114/2013-A-41
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Krčmářem v insolvenční věci dlužníka DRAK SVĚTLA s. r. o., se sídlem [adresa] PSČ 370 04, identifikační číslo osoby [IČO], vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS 17326/2012, o insolvenčním návrhu dlužníka, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Juditou Jakubčíkovou, advokátkou, se sídlem v [adresa] proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. srpna 2013, č. j. KSCB 28 INS 17326/2012, 1 VSPH 1231/2013-A-31, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 3. června 2013, č. j. KSCB 28 INS 17326/2012-A-23, zastavil Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) řízení o insolvenčním návrhu dlužníka podle ustanovení § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), prostřednictvím předsedy senátu dovolacího soudu (§ 243f odst. 2 o. s. ř.), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dle ustanovení § 237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje (ani jen) pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části); srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu.
Jiný výklad by vedl k absurdnímu (textu občanského soudního řádu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod.
Požadavku, aby v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, dovolatel nedostál v (dovolání pouze uvádí - z pohledu výše řečeného nedostatečně - že, „je přesvědčen, že dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř.“). Srov. (přímo v dovolatelově insolvenční věci a v reakci na jeho jiné dovolání) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. listopadu 2013, sen. zn. 29 NSČR 100/20103, rovněž dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 4. prosince 2013
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu