Plný text
KSBR 37 INS XY 29 NSČR 22/2016-A-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka M. T., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 37 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitele J. L., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Lubomírem Kinclem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 602 00, o námitce vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci, vznesené dlužníkem, zastoupeným L. L., bytem XY, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěch Brhel, Mgr. M. H., JUDr. H. K., JUDr. H. M., JUDr. R. P., JUDr. V. V., JUDr. I. W. a JUDr. I. W. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. KSBR 37 INS XY, 3 VSOL XY.
Odůvodnění:
Ve věci vedené pod sp. zn. KSBR 37 INS 11078/2015, 3 VSOL XY, projednává Vrchní soud v Olomouci (jako soud nadřízený) námitku podjatosti soudkyně Krajského soudu v Brně B. Č..
Podáním ze 4. listopadu 2015 vznesl dlužník námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci, s tím, že tato podjatost je založena na soudním sporu, který s tímto soudem (s žalovanou Českou republikou - Vrchním soudem v Olomouci) vede jeho obecný zmocněnec L. u Okresního soudu v Bruntálu pod sp. zn. 8 C XY.
Nejvyšší soud ve shodě s vyjádřeními soudců senátu, jemuž byla věc přidělena k vyřízení (z 11. ledna 2016) a soudců zastupujícího senátu (z 13. ledna 2016) [jež důvody pro jejich vyloučení neobsahují], s přihlédnutím k ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nemá námitku podjatosti za důvodnou.
Je totiž založena na závěrech (obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2013, sp. zn. 20 Nd 295/2012), jež odporují závěrům obsaženým v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, uveřejněném pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 65/2010“). V R 65/2010 Nejvyšší soud uzavřel, že soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci. Tím méně mohou být pak vyloučeni jen proto, že je v jiném občanském soudním řízení veden spor se státem, za nějž vystupuje soud, u kterého tito soudci působí.
S přihlédnutím k závaznosti závěrů obsažených v rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu pro praxi tříčlenných senátů Nejvyššího soudu je právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Nd 295/2012 bezcenný.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2016
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu