Plný text
MSPH 93 INS 21030/2024 29 NSČR 53/2025-A-53
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka Labour Corp a. s., se sídlem [adresa] PSČ 110 00, identifikační číslo osoby [IČO], vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS 21030/2024, o insolvenčním návrhu věřitele Cashdirect One a. s., se sídlem [adresa] PSČ 150 00, identifikační číslo osoby [IČO], o návrhu dlužníka na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. K. B., JUDr. J. H., Mgr. H. P. a JUDr. J. K. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS 21030/2024, 6 VSPH 859/2025.
Odůvodnění:
1. Ve věci vedené pod sp. zn. MSPH 93 INS 21030/2024, 6 VSPH 859/2025, projednává Vrchní soud v Praze námitku podjatosti vznesenou dlužníkem dne 8. července 2025 vůči soudkyni Městského soudu v Praze (dále též jen „insolvenční soud“) JUDr. H. H..
2. Podáním ze dne 10. července 2025 vznesl dlužník námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. K. B., JUDr. J. H., Mgr. H. P. a JUDr. J. K.. Tvrdí, že důvodné pochybnosti o nepodjatosti jmenovaných soudců plynou z jejich dosavadního rozhodování v daném insolvenčním řízení. V této souvislosti poukazuje na „postup Vrchního soudu v Praze ve věci odvolání dlužníka proti usnesení insolvenčního soudu, kterým byl zamítnut návrh dlužníka na ustanovení zástupce z řad advokátů“. Podle dlužníka tato skutečnost ve spojení s celkovým způsobem rozhodování vrchního soudu vyvolává pochybnosti o zachování nestranného a rovného přístupu k oběma stranám řízení.
3. Soudci soudního oddělení 6 VSPH (výše označení), jemuž byla věc rozvrhem práce přidělena k vyřízení, se k námitce podjatosti vyjádřili shodně tak, že nemají poměr k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům.
4. Podle § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
5. Dle § 16 odst. 1 věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
7. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
8. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
9. V mezích uvedených kritérií Nejvyšší soud uzavírá, že z tvrzení dlužníka ani z obsahu spisu nelze dovodit žádný důvod, pro nějž by označení soudci Vrchního soudu v Praze byli z rozhodování o námitce podjatosti (vznesené dlužníkem vůči soudci insolvenčního soudu) vyloučeni. Veškerá tvrzení uvedená v námitce směřují pouze proti postupu soudců odvolacího soudu v dané insolvenční věci, přičemž tyto okolnosti nejsou důvodem k vyloučení soudce (viz § 14 odst. 4 o. s. ř., dále srov. též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2018, sen. zn. 29 ICdo 78/2018, ze dne 25. listopadu 2020, sen. zn. 29 ICdo 124/2020, nebo ze dne 30. června 2025, sen. zn. 29 NSČR 46/2025).
10. Nejvyšší soud proto rozhodl, že shora uvedení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 7. 2025
JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu