Plný text
MSPH 96 INS 5479/2025 29 NSČR 73/2026-A-67
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v insolvenční věci dlužníka ACHÁT STAVEBNÍ s. r. o., se sídlem [adresa] PSČ 160 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného Mgr. Petrem Pytlíkem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 186 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 96 INS 5479/2025, o insolvenčním návrhu věřitele LONTANA s. r. o., se sídlem [adresa] PSČ 466 01, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného Mgr. Karlem Volfem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 150 00, o dovolání insolvenčního navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. března 2026, č. j. MSPH 96 INS 5479/2025, 2 VSPH 1521/2025-A-49, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Insolvenční navrhovatel je povinen zaplatit dlužníku na náhradě nákladů dovolacího řízení 7 344,70 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce dlužníka.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 8. října 2025, č. j. MSPH 96 INS 5479/2025-A-32, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“), zamítl insolvenční návrh věřitele (LONTANA s. r. o.) [bod I. výroku] a rozhodl o náhradě nákladů řízení a soudním poplatku (body II. a III. výroku) a o vrácení složené zálohy (bod IV. a V. výroku)
2. Šlo přitom o v pořadí druhé rozhodnutí insolvenčního soudu, když předchozí usnesení ze dne 10. července 2025, č. j. MSPH 96 INS 5479/2025-A-19, jímž insolvenční soud (mimo jiné) odmítl insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost (bod I. výroku), změnil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. srpna 2025, č. j. MSPH 96 INS 5479/2025, 4 VSPH 969/2025-A-24, tak, že se insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost neodmítá.
3. K odvolání insolvenčního navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. března 2026, č. j. MSPH 96 INS 5479/2025, 2 VSPH 1521/2025-A-49, usnesení insolvenčního soudu potvrdil v bodech I. až III. výroku (první výrok), odmítl odvolání proti bodům IV. a V. výroku (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
4. Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční navrhovatel dne 18. května 2026 dovolání (A-59), které následně vzal zpět podáním ze dne 8. července 2026 (A-66).
5. Nejvyšší soud proto dovolací řízení na základě dispozitivního úkonu dovolatele zastavil podle § 243c odst. 3 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
6. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 větu první o. s. ř. a nemusí být blíže odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhé o. s. ř.); výše nahrazovaných nákladů právního zastoupení dlužníka za jeden úkon právní služby [vyjádření k dovolání ze dne 19. června 2026 (A-63) na výzvu insolvenčního soudu (A-62)] přitom plyne z § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. b/ a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a celkem s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) činí částku 7 344,70 Kč, kterou je insolvenční navrhovatel povinen zaplatit dlužníku k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 2 o. s. ř.).
7. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2026
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu