Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObchodní3× citováno

Spisová značka

29 Odo 1350/2004

Téma · generováno AIPřípustnost dovolání proti vedlejšímu účastenství

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 29. 6. 2005Zpravodaj: JUDr. Petr GemmelECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1350.2004.1
Další údaje
Senát: JUDr. Petra Gemmela (předseda), JUDr. Pavla Severina, JUDr. Ivany Štenglové

Shrnutí · generováno AI

Soud prvního stupně připustil vstup vedlejší účastnice na stranu žalované a odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud dovolání odmítl, protože potvrzení vstupu vedlejšího účastníka není rozhodnutím ve věci samé a zákon proti němu dovolání nepřipouští.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno připuštění vstupu vedlejšího účastníka do řízení podle § 93 o. s. ř., není rozhodnutím ve věci samé. Přípustnost dovolání proti němu proto nelze založit na § 237 o. s. ř.; nejde ani o žádný z taxativních případů podle § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. Dovolání se odmítá podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Oproti očekávání dovolatelky nelze přípustnost dovolání dovodit ani z ustanovení § 237 o. s. ř. , když usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o připuštění vstupu vedlejšího účastníka do řízení, není rozhodnutím ve věci samé.
    Zobrazit v textu
  • Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně jako nepřípustné podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Plný text

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

29 Odo 1350/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Pavla Severina a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně Ing. A.T., proti žalované H. B. C. R. a. s., o určení neplatnosti smluv, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 319/99, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2004, č.j. 6 Cmo 179/2004-66, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 9. dubna 2003, č.j. 7 Cm 319/99-50, jímž Městský soud v Praze připustil, aby do řízení na straně žalované „přistoupila“ jako vedlejší účastník JUDr. Z. P., správkyně konkursní podstaty úpadkyně L. Z. – T., spol. s r. o.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že pro vstup jmenované jako vedlejšího účastníka do řízení byly splněny podmínky vyžadované ustanovením § 93 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a co do důvodů na ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., jejichž prostřednictvím namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [odstavec 2 písm. a)] a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [odstavec 2 písm. b)].

Dovolatelka snáší argumenty na podporu uplatněných dovolacích důvodů a navrhuje, aby Nejvyšší soud „napadené rozhodnutí změnil“.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237, § 238, § 238a a § 239 o. s. ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají, když dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu nelze podřadit pod žádný z v těchto ustanoveních taxativně vyjmenovaných případů.

Oproti očekávání dovolatelky nelze přípustnost dovolání dovodit ani z ustanovení § 237 o. s. ř., když usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o připuštění vstupu vedlejšího účastníka do řízení, není rozhodnutím ve věci samé.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně jako nepřípustné podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. června 2005

JUDr. Petr Gemmel, v.r.

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací