Plný text
30 Cdo 1004/2025-59
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Viktora Sedláka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobce S. M., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] o nejasném podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10132/2024, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2025, č. j. 91 Co 546/2024-42, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 8. 2024, č. j. 32 Nc 10132/2024-17, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok I) a současně zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení (výrok II).
2. Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
3. Toto rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako nepřípustné.
4. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
5. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
6. Podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
7. Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
8. Potvrdil-li odvolací soud napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobcově návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků a o jeho žádosti o ustanovení zástupce pro řízení, není v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními dovolání proti tomuto rozhodnutí přípustné. Nejvyšší soud proto podané dovolání odmítl.
9. Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§ 241 odst. 1, 4 o. s. ř. a § 241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
10. S ohledem na závěr o objektivní nepřípustnosti podaného dovolání se dovolací soud nezabýval (pro zjevnou bezpředmětnost) žalobcovým návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, který byl rovněž součástí jeho dovolání.
11. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž bude řízení skončeno (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
12. Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle § 3 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zvážil, zda dovolateli podáním objektivně nepřípustného dovolání nevznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 5. 2025
Mgr. Viktor Sedlák předseda senátu