Plný text
30 Cdo 1667/2018-45
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Tomáše Mottla a Mgr. Hynka Zoubka ve věci žalobce P. B., proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] a 2) České republice – Nejvyššímu soudu, se sídlem [adresa] o zaplacení 1 611 000 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 63 C 264/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2018, č. j. 44 Co 21/2018-37, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Brně (dále jen „odvolací soud“) ze dne 30. 1. 2018, č. j. 44 Co 21/2018-37, bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 22. 6. 2017, č. j. 63 C 264/2016-29 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků (výrok I) a nebyl ustanoven zástupce k ochraně jeho zájmů pro dovolací řízení (výrok II) o dovolání podaném žalobcem proti usnesení odvolacího soudu ze dne 30. 3. 2017 č. j. 44 Co 192/2017-16 (jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. 2. 2017, č. j. 63 C 264/2016-10, o odmítnutí žaloby v této věci a náhradě nákladů řízení).
Odvolací soud se v napadeném rozhodnutí ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že se v žalobcově případě jedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, když žalobce v žalobě neuvedl ani základní skutkové okolnosti, z nichž by bylo možné zjistit, čeho a na jakém základě se žalobou domáhá. Pokud žalobce uvádí jen to, že se po státu (jeho organizačním složkám Ministerstvu spravedlnosti a Nejvyššímu soudu) domáhá odškodnění trvalé újmy na zdraví, kterou mu měly soudy způsobit svým rozhodováním ve prospěch „pachatelů trestných činů“ a omezuje se pouze na neurčitá tvrzení o „státních zločincích, kvůli nimž je jeho uzdravení nemožné", aniž by vylíčil konkrétně, o jaká soudní řízení či rozhodnutí se mělo jednat, v jejichž důsledku měla žalobci újma vzniknout, jakož ani v čem konkrétně újma spočívá, jde o zjevně bezúspěšné uplatnění práva. Žalobce tak nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ani ustanovení zástupce pro řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 22. 2. 2018 včasné dovolání.
Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, podané dovolání jako nepřípustné odmítl, neboť podle § 238 odst. 1 písm. i) a j) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od SOP a o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2018
Mgr. Vít Bičák předseda senátu