Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníZrušeno Ústavním soudemKategorie E - rutinní3× citováno

Toto rozhodnutí zrušil Ústavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 233/23 ze dne 16. 5. 2023. Zdroj: výrok nálezu Ústavního soudu.

Ústavní stížnost I. ÚS 233/23: výsledek zatím nemáme k dispozici.

Spisová značka

30 Cdo 1749/2022

Téma · generováno AIZadostiučinění za nečinnost při ochraně ovzduší

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 9. 11. 2022ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.1749.2022.1
Další údaje
Předmět řízení: Dovolání Přípustnost dovolání

Shrnutí · generováno AI

Žalobce požadoval zadostiučinění za tvrzenou nečinnost státu při přijímání plánů a opatření ke zlepšení ovzduší. Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl, protože námitky směřovaly proti skutkovým zjištěním, zejména k promlčení a příčinné souvislosti, nikoli proti právnímu posouzení.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Zrušeno nálezem

  • I. ÚS 233/23ze dne 16. 5. 2023

    II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2022 č. j. 30 Cdo 1749/2022-367 se ruší.

Právní věta

⚠ Generováno AI

⚠ Zrušeno: Ústavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 233/23 ze dne 16. 5. 2023 toto rozhodnutí zrušil. ÚS mohl odmítnout i právní názor uvedený ve větě; před použitím ověřte nález.

Právní věta nálezu: Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost v rozporu s jeho obsahem, porušuje právo dovolatele na přístup k soudu resp. jeho právo na soudní ochranu a spravedlivý (řádný) proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 233/23

Podrobnosti a citáty

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Dovolání nebylo přípustné podle § 237 o. s. ř., protože dovolatel proti závěrům o promlčení a o absenci příčinné souvislosti stavěl vlastní verzi skutkových zjištění, což není způsobilým dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o. s. ř. Otázky existence nesprávného úředního postupu, újmy a předběžné otázky pro Soudní dvůr EU nebyly pro rozhodnutí odvolacího soudu určující.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Tím se, navzdory svému prohlášení učiněnému v úvodu svého dovolání, fakticky vymezuje proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nikoli proti jím učiněnému právnímu posouzení, a uplatňuje tak nezpůsobilý dovolací důvod (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. ).
    Zobrazit v textu
  • To je diskvalifikuje z možnosti založit přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

30 Cdo 1749/2022-367

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Jana Kolby v právní věci žalobce V. B., narozeného dne XY, bytem XY, právně zastoupeného Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu životního prostředí, se sídlem [adresa] o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 15 C 614/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2021, č. j. 72 Co 298/2021-343, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací dovoláním napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 jako soudu prvního stupně ze dne 23. 4. 2021, č. j. 15 C 614/2015-305, kterým byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 24. 8. 2015 do zaplacení (výrok I. rozsudku odvolacího soudu), a uložil žalobci zaplatit žalované náklady odvolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci (výrok II. rozsudku odvolacího soudu).

Žalobce se domáhal částky ve výši 770 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu tvrzeným nesprávným úředním postupem, jenž měl dle žalobních tvrzení spočívat v tom, že žalovaná nesplnila povinnost vydat akční plán ve smyslu § 7 odst. 11 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), pro území městského obvodu Ostrava Radvanice a Bartovice v období od 1. 5. 2004 do 31. 8. 2012. Částky ve výši 230 000 Kč se žalobce domáhal jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu za období od 1. 9. 2012 do 23. 2. 2015 nesprávným úředním postupem, jenž měl dle žalobních tvrzení spočívat v nesplnění povinnosti žalované vydat Program zlepšování kvality ovzduší podle § 9 později účinného zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, pro Aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII. zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen "o. s. ř.", odmítl.

Závěr o nedůvodnosti žaloby v rozsahu částky 770 000 Kč založil odvolací soud na úvaze o promlčení daného nároku. Odvolací soud k tomu odkázal na rozsudek soudu prvního stupně, jenž při svém právním posouzení ohledně promlčení daného nároku vyšel (mj.) ze zjištění, dle kterého se žalobce domáhal částky 770 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu v důsledku nesprávného úředního postupu žalované za období od 1. 5. 2004 do 31. 8. 2012 spočívajícího v porušení povinnosti vydat akční plán, když tato povinnost žalované vyplývala z § 7 odst. 11 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), pro území městského obvodu Ostrava Radvanice a Bartovice, jež měla být žalovanou splněna do 31. 8. 2012. Vychází-li proto dovolací námitka (obsažená v dovolání ad II/4), kterou dovolatel zpochybňuje závěr o promlčení nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 770 000 Kč, z tvrzení žalobce, že se předmětného nároku domáhá v souvislosti s nesprávným úředním postupem žalované spočívajícím v kontinuálním porušování práva Evropské unie bez ohledu na povinnosti žalované vyplývající z vnitrostátní právní úpravy, spočívající v porušení povinnosti žalované zajistit prostřednictvím přijetí účinných nástrojů nepřekračování zákonných imisních limitů, ode dne 1. 5. 2004 do dne podání žaloby, resp. dosud, pak tím dovolatel konstruuje své oponentní právní posouzení na vlastní verzi skutkových zjištění. Tím se, navzdory svému prohlášení učiněnému v úvodu svého dovolání, fakticky vymezuje proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nikoli proti jím učiněnému právnímu posouzení, a uplatňuje tak nezpůsobilý dovolací důvod (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.).

Závěr o nedůvodnosti žaloby v rozsahu částky 230 000 Kč byl odvolacím soudem založen mj. na absenci příčinné souvislosti mezi žalobcem tvrzeným nesprávným úředním postupem a jím tvrzenou újmou. Odvolací soud k tomu uzavřel, že namísto žalobcem uváděných a dle něj absentujících opatření k nápravě stavu životního prostředí, byla přijata opatření jiná, plnící stejnou funkci, která dokonce vedla ke zlepšení stavu ovzduší v místě bydliště žalobce. Vychází-li dovolací námitka (v dovolání ad II/2) týkající se prokazování příčinné souvislosti z tvrzení, že v důsledku nepřijetí namítaných opatření se životní prostředí v bydlišti žalobce nezlepšilo, konstruuje žalobce své právní posouzení na vlastní verzi skutkových zjištění. I v případě této námitky se tak žalobce fakticky vymezuje proti skutkovým zjištěním odvolací soudu a uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod (§ 241a odst. 1 o. s. ř.; k tomu shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1447/2017).

Z uvedeného plyne, že se žalobci nepodařilo zpochybnit závěr odvolacího soudu o absenci příčinné souvislosti mezi újmou, kterou měl utrpět, a jím tvrzeným nesprávným úředním postupem. Za této situace je zjevné, že otázky žalobcem Nejvyššímu soudu předkládané a směřující k objasnění existence nesprávného úředního postupu a újmy (v dovolání ad II/1 a 3), stejně tak jako otázky, o nichž se dovolatel domnívá, že by měly být předloženy k předběžnému řešení Soudnímu dvoru EU (v dovolání ad IV), nejsou otázkami, na kterých by (výlučně) rozhodnutí odvolacího soudu bylo založeno. To je diskvalifikuje z možnosti založit přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.

Jelikož dovolací soud neshledal dovolání přípustným, nezabýval se vadami řízení (srov. § 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243c odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, aby nahradil náklady dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání. Náhrada nákladů je tak představována paušální náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. (viz čl. II bod 1. ve spojení s čl. VI zákona č. 139/2015 Sb.), jež činí 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 11. 2022

JUDr. František Ištvánek předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací