Plný text
30 Cdo 180/2018-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] o zaplacení 60 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 322/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2017, č. j. 68 Co 416/2017-44, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 3. 11. 2017, č. j. 68 Co 416/2017-44, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 15. 12. 2016, č. j. 29 C 322/2015-28, kterým byla zamítnuta žádost žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (ve věci neustanovení zástupce pro řízení).
Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že se v žalobcově případě jedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce opakovaně vyvolává velké množství sporů i procesních podání, v nichž je převážně neúspěšný, chování žalobce lze tak hodnotit jako obstrukční a sudičské. Je proto namístě učinit závěr, že se jedná o svévolné uplatňování práva, přičemž je třeba tento závěr vztáhnout i na řízení před dovolacím soudem.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň vznesl požadavek na odkladný dle § 243 o. s. ř., a to přestože byl poučen o tom, že proti danému usnesení není dovolání přípustné.
Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, podané dovolání jako nepřípustné odmítl, neboť podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle § 243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolání dovolacím soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci odmítnuto, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. března 2018
Mgr. Vít Bičák předseda senátu