Plný text
30 Cdo 1913/2017-97
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce A. Ž., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] o zaplacení 60 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 67/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2016, č. j. 11 Co 447/2016-76, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 9. 2016, č. j. 18 C 67/2015-70, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok I) a kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení ve věci samé (výrok II). Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 11. 1. 2017 dovolání.
Nejvyšší soud dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Učinil tak proto, že si žalobce pro dovolací řízení ve věci samé již sám zvolil právního zástupce a o dovolání ve věci samé bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1912/2017.
Dovolání žalobce se tak stalo bezpředmětným v důsledku pravomocně skončeného dovolacího řízení ve věci samé (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 917/2008, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. 32 Cdo 2045/2015). Bylo by tudíž nadbytečné o dovolání žalobce proti rozhodnutí o neustanovení zástupce pro skončené dovolací řízení rozhodovat. Rozhodnutí o dovolání podaném proti napadenému usnesení odvolacího soudu se tak nemůže projevit v poměrech žalobce.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 28. listopadu 2017
JUDr. Pavel Simon předseda senátu