Usnesení↪ 2× citováno

Spisová značka

30 Cdo 1952/2024

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2024-09-03ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.1952.2024.1
Další údaje
Předmět řízení: Zastoupení povinné [ Zastoupení ]

Právní věta

⚠ Generováno AI

Není-li dovolatel zastoupen advokátem podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. a tento nedostatek přes výzvu soudu neodstraní, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastaví. K opakovaným žádostem o ustanovení zástupce nemusí přihlížet, pokud byly poměry dovolatele již posouzeny a žádné nové skutečnosti neuvedl. Soud nemusí vyzývat k zaplacení poplatku, je-li zřejmé jeho obstrukční jednání a vědomé odmítání poplatkových povinností.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Plný text

30 Cdo 1952/2024-109

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v právní věci žalobce P. B., o nejasné podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 33 Nc 11231/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2024, č. j.72 Co 64/2024-98, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 7. 12. 2023, č. j. 33 Nc 11231/2021-86, zastavil řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2023, č. j. 72 Co 215/2023-75, neboť žalobce jako dovolatel ani ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatek podmínky uvedené v ustanovení § 241 o. s. ř. (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II)

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání.

Žalobce podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení podle § 241 o. s. ř., a to i přesto, že byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 5. 2024, č. j. 33 Nc 11231/2021-103, vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Žalobce následně požádal ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy.

V situaci, kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, a to ani přes výzvu soudu prvního stupně, Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.

Dovolací soud přitom nepřihlížel k opakovaným žádostem dovolatele o ustanovení advokáta, poněvadž soudy jeho poměry za účelem zvážení, zda splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta, posoudily (srov. např. v projednávané věci rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 4. 2022, č. j. 33 Nc 11231/2021-41, které bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2022, č. j. 72 Co 159/2022-47) a jejich naplnění neshledaly z důvodu zjevně bezúspěšného uplatňování práva, tudíž by rozhodnutí o jeho dalších žádostech bylo pouze formální a jen zbytečně by dále prodlužovalo řízení; žalobce přitom žádné nové skutečnosti neuvádí.

Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Dovolací soud si je vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě však dovolatele k zaplacení soudního poplatku již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 9. 2024

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací