Plný text
30 Cdo 2134/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Simona, ve věci žalobkyně TEMPLUM-společenské hry s.r.o., identifikační číslo osoby [IČO], se sídlem v [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v [adresa] náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 154/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2011, č. j. 30 Co 422/2011-94, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým byla odmítnuta žaloba na zaplacení částky 149.000,- Kč s přísl.
Žalobkyně podala proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2011, č. j. 30 Co 422/2011-94, včasné dovolání, neboť usnesení odvolacího soudu obsahovalo nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné.
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 6. 3. 2012, č. j. 26 C 154/2010-104a, vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. V určené lhůtě žalobkyně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů, její žádost však byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. 6. 2012, č. j. 26 C 154/2010-157, zamítnuta. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 12. 2012, č. j. 30 Co 547/2012-176, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Obvodní soud pro Prahu 2 poté usnesením ze dne 21. 1. 2013, č. j. 26 C 154/2010-178, vyzval žalobkyni, aby si ve lhůtě 20 dnů od doručení tohoto usnesení pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu požádala o prodloužení lhůty k předložení plné moci pro zástupce pro dovolací řízení, ani v dodatečné patnáctidenní lhůtě však plnou moc ani řádné dovolání nedoložila, pouze opětovně požádala o prodloužení lhůty ke zvolení advokáta pro dovolací řízení. Tato žádost byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 5. 2013, č. j. 26 C 154/2010-192, zamítnuta.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II., bod 7 zák. č. 404/2012 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“.
Jelikož povinné zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze dovolání meritorně projednat, přičemž ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně a dodatečně poskytnutou lhůtu, do dnešního dne nedošlo, postupoval dovolací soud dle ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 104 odst. 2 o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. srpna 2013
JUDr. František I š t v á n e k předseda senátu